Taxíky bez řidičů, špinaví lodní giganti, supermateriál z rozsivek

Schránky rozsivek se mohou stát vysoce pevným supermateriálem

K tomuto závěru dospěla nedávná studie profesorky Julie Greer a jejího týmu z Kalifornské techniky. Rozsivky, jak známo, jsou jednobuněčné mikroskopické řasy, vnořené do velmi pevných dvojdílných křemičitých schránek. Profesorka Julia Greer se ve své studii zaměřila právě na mechanické vlastnosti materiálu zmíněných schránek, které připomínají krabice s víkem.

Strukturálně jde o polymerizovaný oxid křemičitý, který je chráněn proti korozi vrstvou kyselého polysacharidu diatotepinu. Podle mechanické analýzy jsou schránky rozsivek vzhledem ke své hmotnosti pevnější a odolnější než materiál kostí, zubů nebo parohů. Schránky rozsivek jsou navíc vyplněny póry, což velmi zmenšuje jejich křehkost, jinak typickou pro oxid křemičitý.

Engadget, Futurism, CalTech

15 největších námořních lodí znečišťuje životní prostředí více než stamiliony aut

Podle profesora Jamese Corbetta z Univerzity v Delaware, zabývajícího se “mořskými záležitostmi”, byla námořní doprava donedávna nejméně ekologicky sledovanou a regulovanou oblastí vůbec. Profesor Corbett se mj. opírá o dřívější zprávu britského deníku Guardian, podle níž jedna velká nákladní kontejnerová loď během svého provozu znečišťuje životní prostředí asi jako 50 milionů aut.

15 největších námořních lodí světa pak znečišťuje životní prostředí oxidy síry a dusíku více než 760 milionů aut, což je více než polovina všech aut na světě. Přitom nejde o to, že by velké dieselové motory nákladních lodí pracovaly neefektivně nebo nekvalitně, naopak. Velká míra znečištění byla donedávna spíše způsobena vlastnostmi používaného paliva, což jsou zejména těžké palivové oleje.

Detail schránky rozsivek|foto: Caltech

Dobrou zprávou ovšem je, že předpisy mnoha zemí již nutí velké nákladní lodě plout většinou několik stovek kilometrů od jejich pobřeží a také používat palivo s výrazně menším obsahem síry i dalších škodlivých příměsí.

IndustryTap, AutoBlog, Guardian

První saudsko-arabská rychlodráha

Provoz na první saudsko-arabské železnici, určené pro provoz velmi rychlých vlaků, dosahujících rychlosti nad 300 kilometrů za hodinu, bude pravděpodobně spuštěn koncem roku 2017. Její stavba byla zahájena v roce 2009 a původně měla být hotova již v roce 2012. Dokončení stavby, prováděné mj. za účasti německých a španělských firem, se však protáhlo kvůli řadě technických a organizačních problémů.

Velké problémy zde působí zejména pouštní písek, kterým je neustále trať zasypávána. Oficiální název tratě zní “Haramain High Speed Rail”. Rychlodráha bude dlouhá 453 kilometrů a má spojit taková důležitá saúdská města na jihozápadě země jako jsou Mekka, Medína, Džidda, King Abdullah Economic City a Mezinárodní letiště krále Abdulazíze. Denně má 36 vlaků na této dráze přepravit přes 150 tisíc pasažérů.

IndustryTap, Your Middle East, Arabian Business

V Singapuru vznikne síť taxislužby s automatickými vozy bez řidiče

V nejbližších letech vzniknou sítě taxislužby s robotickými vozy v řadě velkých amerických měst a to zejména za účasti velkých firem jako jsou Google, Uber a Tesla.

V Singapuru chce stejného cíle dosáhnout menší začínající firma nuTonomy, která vznikla na půdě Massachusettské techniky (MIT). Spoluzakladatel této firmy profesor Emilio Frazzoli vyhlásil, že cena pro zákazníky, využívající služeb jejích automatických elektromobilů nebo hybridních vozů bez řidiče by neměla být v budoucnu o mnoho vyšší než dnes činí cena městské hromadné dopravy.

Autonomní vůz společnosti nuTonomy|foto: nuTonomy

Firma nuTonomy toho chce dosáhnout silnou optimalizací provozu, optimální volbou tras a také vyladěním systému návaznosti nabírání a vykládání pasažérů. Firma momentálně zkouší robotické elektromobily v podmínkách uzavřeného univerzitního areálu.

Během několika let chce pak firma nuTonomy provozovat v ulicích Singapuru až několik tisíc vozů tohoto typu. Masové zavedení automatické taxislužby může navíc významně omezit emise škodlivých plynů a také počet vozů v ulicích.

MIT, IEEE Spectrum, nuTonomy