Magnetický záznam obrazu změnil televizi, do ČSSR se Ampex pašoval z Jugoslávie
Před 60 lety firma Ampex poprvé předvedla obrazový záznam na magnetickém pásu, určený pro komerční použití. Drahé zařízení si mohly dovolit jen profesionální společnosti. Až po čase se kazety s magnetickou páskou rozšířily mezi běžné spotřebitele. V televizním vysílání představoval magnetický záznam velký technologický pokrok.
„Ampex přišel s formátem Quadruplex poprvé veřejně na konferenci Národní asociace rozhlasových a televizních vysílatelů. Prvním historickým záznamem bylo vystoupení zástupce firmy CBS. Poté, co domluvil, pustili nahrávku jeho vystoupení. Úspěch byl fenomenální,“ říká Petr Žák z magazínu Obraz a zvuk.
První přehrávací zařízení byl vlastně jakýsi magnetofon velikosti skříně se dvěma kotouči s páskou.
Magnetický záznam obrazu znamenal v televizním vysílání velký pokrok. Premiéru měl před 60 lety
„První páska vypadala poměrně dost robustně. Šířka byla dva palce, rychlost posuvu u původního systému 15 palců za vteřinu. Takže to skutečně běželo,“ dodává.
Magnetický záznam značně urychlil zpracování natočeného materiálu a jeho odvysílání v televizi. Podle Žáka byla hlavní změna v tom, že odpadlo chemické zpracování filmu a záznam byl okamžitě k dispozici. Ampex proto využívala také Československá televize.
„Získala ho relativně kuriózním způsobem. Ampex patřil mezi výrobky, na které platilo embargo pro dovoz do socialistického bloku, ten stroj se víceméně pašoval přes Jugoslávii. Tak ho Československá televize získala a používala ho od roku 1966,“ popisuje Žák.
Na začátku 70. let už byla magnetická páska tak tenká a úzká, že se vešla do kazety. Videokazety vtrhly do domácností a filmy si lidé půjčovali ve videopůjčovnách. O jejich přízeň se ucházely kazety Betamax od firmy Sony a kazety VHS od firmy JVC.
„Došlo mezi nimi k takzvané první formátové válce. Rozhodovalo se o tom, pro který z těch dvou standardů, které mezi sebou byli nekompatibilní, se obor rozhodne. Zvítězila VHS, domácímu videu kralovala až do klonku analogového záznamu,“ připomíná publicista Petr Žák.
Až do postupného nástupu DVD od poloviny 90. let neměla videokazeta konkurenci. Na rozdíl od klasické vinylové desky ji ale zřejmě žádný retro návrat nečeká.
„To nehrozí, protože rozdíl v kvalitě je propastný, a navíc dnes je už video kompletně o vysokém rozlišení a začíná se prosazovat ultravysoké rozlišení 4K. VHS a vůbec analogové formáty nemají co nabídnout,“ uzavírá Žák.
