Štěpán Kotrba: Nahá Evropa

Nyní hlavně z Turecka přes Řecko, balkánskou trasou. Český premiér je nadšen, že se podařilo s Tureckem uzavřít dohodu, inspirovanou v Austrálii. Nyní nebudeme odebírat migranty z řeckých hranic, ale rovnou z Istanbulu. Prozatím jich tam jsou tři miliony. To spolehlivě Evropu vyčerpá. A když ne, přijdou další.

Minulý rok přitom ukázal, jak vratká je realizace romanticky socialistických ideálů. Tváří v tvář organizované vlně vzala za své nejen proklamovaná solidarita, ale i koheze. Pud sebezáchovy projevily některé země Visegrádu, naposled se přidalo Rakousko. Západní politici doteď nenaslouchají vojákům, ani bezpečnostním expertům. Naslouchají groupthinku filosofů, toužících za jakoukoliv cenu realizovat svět romantických idejí.

Naivní média, přinášející tklivé příběhy a drastické fotografie bez patřičného vojensko-strategického kontextu, mají změnit veřejné mínění. Ministři vnitra marně varují. Fakta jsou jasná, a to jak v oblasti bezpečnosti a rizik, tak i v oblasti vlivu na evropskou kulturu, obyčeje, tradice, hodnoty. O postavení žen ani nemluvě.

Čtěte také

Multikulturalismus se popisuje jako akceptace existence několika kulturních tradic v rámci jedné jurisdikce. To není totéž, co interakce a komunikace mezi různými kulturami. Není ani totéž, co sociální začlenění či asimilace.

Většina migrantů netouží po záchraně holého života před hrůzami války. To by líbali zemi v prvním státě, kde na ně nikdo nestřílí. Většina chce do Německa, Británie, nebo do Skandinávie. Tedy do nejbohatších zemí s nejvyvinutějším sociálním systémem.

Kam s nimi a co s nimi, tak by se dala vyjádřit otázka týkající se uprchlíků a migrantů|foto: ČTK/AP, Lefteris Pitarakis,ČTK

Většina nás nechce obohatit svou kulturou - nechce v Berlíně tančit levantské tance dabke, kurdské tance halparké, hrát na tamburíny daff či na rákosové flétny arghul.

Většina chce pouze evropské ekonomické a sociální výhody, provázené kulturní a náboženskou autonomií. Potřebují se zde pouze usadit a vytvořit paralelní polis se svými pravidly. Mají na to přece nárok. Jsme dostatečně kulturně neutrální až kosmopolitičtí, aby nám to nevadilo?

Naivita premiéra a vládní koalice vyústí ve výsledky nejbližších voleb. Stejně jako ve Francii, v Polsku, v Německu či na Slovensku. I my budeme mít svého Wilderse, Le Penovou a Kotlebu. Připravme se na to a nedivme se.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.