Obavy z následků Brexitu budou silnější než odpor k EU, míní britský politolog
Ve Spojeném království začala oficiální část kampaně před červnovým referendem o případném odchodu země z Evropské unie. Průzkumy zatím signalizují vzácně vyrovnaný souboj obou táborů. Známý britský politolog Peter Kellner si pořád myslí, že k tzv. Brexitu nakonec nedojde. Už si ale prý není tak jistý jako před několika měsíci.
Podle průzkumu agentury YouGov, kterou Peter Kellner do minulého týdne vedl, by teď odchod z EU i setrvání v „osmadvacítce“ podpořilo shodně 39 procent dotázaných. 17 procent Britů se ještě stále nerozhodlo.
Jeden z nejznámějších ostrovních volebních analytiků Kellner si myslí, že lepší karty v rukou mají pořád tzv. remainistas, tedy zastánci členství v Evropské unii. Už jen proto, že jinde ve světě v případě referend získával status quo před hlasováním dál na síle.
Britský politolog Peter Kellner si myslí, že k tzv. Brexitu nakonec nedojde. Na důvody se ho ptal zpravodaj ČRo Jiří Hošek
„Těsně před referendem si lidé začnou klást jinou otázku, než jestli jsou spokojeni se současným stavem věcí. Najednou se začnou rozhodovat mezi dosavadním uspořádáním a nabízenou alternativou. Když voliči tuto variantu začnou zkoumat, uvědomí si, jaká rizika a nejistoty obnáší.“
„Takže i když lidé status quo nemilují, přijde jim jako méně hrozivá možnost. Typickým příkladem je skotské referendum, kde jsme během posledního týdne před hlasováním zaznamenali čtyř až pětiprocentní posun směrem k setrvání ve Spojeném království,“ připomíná Peter Kellner.
Výsledek může ovlivnit migrace i panamské dokumenty
Ten si byl před několika měsíci na 90 procent jistý, že k Brexitu nedojde. Teď už je to prý jen 70 procent. Přispěla k tomu i daňová aféra kolem „Panama Papers“ a fakt, že se těžiště debaty stočilo k osobě premiéra Camerona a pryč od Evropy. Dlouholetý prezident agentury YouGov připomíná, že tu jsou také nepředvídatelné události, které mohou výsledek značně ovlivnit.
Jak vypadá rozvržení sil na začátku oficiální kampaně, shrnul londýnský zpravodaj ČRo Jiří Hošek
„Je to hlavně eskalace uprchlické krize v Řecku, Turecku nebo Itálii. Také opětovné pronikání běženců do Evropy přes Makedonii směrem do Rakouska a Německa se může na smýšlení lidí odrazit.“
„To samé platí pro dění v Calais a jeho okolí, když by uprchlíci ve větším množství pronikli přes Eurotunel do Anglie. Teroristický útok na kontinentu nebo přímo v Británii by samozřejmě výrazně posílil téma skutečné kontroly britských hranic. I další krize v eurozóně může v lidech vyvolat pocit, že riziko pro Británii spočívá v setrvání v EU,“ upozorňuje.
Pokud se ale nic převratného nestane, jsou to podle Petera Kellnera zastánci odchodu z EU, kdo musí přesvědčit britskou veřejnost, že tzv. Brexit neobnáší zásadní rizika pro ostrovní ekonomiku nebo bezpečnost.
Starší jsou pro Brexit, mladší pro EU
Agentura YouGov před unijním referendem zjistila velké demografické rozdíly. Ty jsou prý větší než u parlamentních voleb, a dá se z nich leccos zajímavého vyčíst.
„Voliči mladší třiceti let jsou skoro v poměru 3:1 pro to zůstat v Evropské unii, konkrétně je to 73 procent. Naopak u Britů nad 60 let je poměr 2:1 ve prospěch Brexitu. Víme prokazatelně, že tato věková skupina se k volebním urnám skutečně dostaví.“
„Vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou mnohem víc pro setrvání v EU než osoby, které opustily školu v 15 nebo 16 letech. Nemyslím si ale, že by to rozdíl ve volební účasti ve prospěch přívrženců odchodu z Evropské unie dokázalo vykompenzovat,“ míní Peter Kellner.
Šéf labouristů se k referendu staví vlažně
Čistě politicky je pomyslný míček na straně Labour Party, jejíž přívrženci jsou alespoň podle YouGovu v poměru 75 ku 25 procentům pro setrvání Spojeného království v EU. Jenže předseda labouristů Jeremy Corbyn se zatím k referendu staví velmi vlažně, a teprve tento týden pronesl první ucelený prounijní projev. Premiér Cameron přitom potřebuje, aby se sympatizanti Labour Party dostavili 23. června k volebním urnám ve velkém počtu.
„Když Corbyn dosud mluvil o nutnosti zůstat v Evropské unii, vypadal jako rukojmí, který čte prohlášení nadiktované únosci. Ono je třeba si uvědomit, že posledních 35 let svého politického života zastával protiunijní postoje.“
„Kdyby se ale Corbyn jasně a zřetelně vyjádřil proti Brexitu, mělo by to podle mě značný dopad. Levicoví voliči potřebují slyšet, že hlas pro EU není jen příspěvkem k tomu, že zachrání Cameronovi kůži. Jenže Jeremymu Corbynovi se asi honí hlavou, že by Brexit znamenal pád vlády a že by tak labouristé dostali šanci vyhrát volby,“ přichází se zajímavým postřehem britský analytik.
Podle Petera Kellnera můžou mít různé výsledky plebiscitu i jiný zásadní dopad na britskou politiku. Odchod z EU by třeba znamenal takřka okamžitý požadavek Skotů na opakování referenda o nezávislosti. Těsné odmítnutí Brexitu, kdy by ale celá Anglie s výjimkou Londýna byla pro opuštění unie, by pak podle Kellnera přineslo velké politické napětí.
Státní příspěvek na podporu kampaně
Neoficiální kampaň k červnovému referendu běží už řadu měsíců. Hlavní rozdíl je ten, že ode dneška musejí obě strany respektovat určitá pravidla. Volební komise vybrala ze všech kampaní dvě, které teď budou znesvářené tábory oficiálně reprezentovat.
Zatímco kampaň za setrvání povede uskupení Britain Stronger in Europe, euroskeptiky zastřeší hnutí Vote Leave. To se neobešlo bez určité kontroverze. Organizace Grassroots Out, která je odnoží hnutí Leave EU, totiž usuzovala, že vyvolenou kampaní se měla stát právě ona.
Podle pravidel teď finanční výdaje jednotlivých kampaní nesmějí přesáhnout sedm milionů liber. Oficiální kampaně také obdrží státní příspěvek ve výši 600 tisíc liber, získají právo bezplatného rozeslání letáků a jejich představitelé dostanou prostor v rozhlasovém i televizním vysílání.
