Svoboda médií se v Česku zhoršila, tvrdí Reportéři bez hranic
Svoboda médií se v Česku v posledním roce zhoršila, vyplývá to z údajů nevládní organizace Reportéři bez hranic. Ta každoročně srovnává svobodu pro práci sdělovacích prostředků ve 180 zemích. Česko se na tomto žebříčku propadlo z loňské třinácté příčky na jedenadvacátou a opustilo prestižní skupinu států na prvních dvaceti místech.
Podle dnes zveřejněného žebříčku Reportérů bez hranic se zhoršuje nezávislé fungování sdělovacích prostředků nejenom v Česku, ale v celém světě. V prestižní dvacítce zůstávají například Německo, Rakousko a severské státy.
Reportéři bez hranic naopak oceňují, že se v Česku daří udržet tradici satiry a karikatury v médiích jako formu kritiky.
Zhoršila se svoboda médií v ČR? Téma pro Jana Jirák z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK
V úvahu při sestavování žebříčku berou řadu kritérií: například komu média patří nebo jak jsou koncipované příslušné mediální zákony a jak jsou uplatňované v praxi. Profesor Jan Jirák z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK je ale vůči nově zveřejněným údajům opatrný.
„Já bych neřekl, že tady došlo k nějakému drastickému zhoršení,“ říká s tím, že metodika, kterou nevládní organizace používá, vede k tomu, že se výsledky meziročně v mnohém liší, a to na základě subjektivního hodnocení dotazovaných respondentů přímo z konkrétních zemí.
Jirák ovšem nepopírá, že propojení médií s politikou a byznysem, reprezentované například Andrejem Babišem, ministrem financí a zároveň jedním z největších podnikatelů v zemi, kterému patří vydavatelský dům Mafra, není šťastné.
„Ale abychom nebyli naivní, tak propojení byznysu a politiky se médií týkalo vždy, jenom tady je hodně vidět,“ podotýká s tím, že v soukromých médiích vyvstává velké dilema, komu ona svoboda slova vlastně patří – majitelům a vydavatelům, nebo těm, kteří v médiích pracují?
Nový věk propagandy?
Reportéři bez hranic v této souvislosti upozorňují, že mocenské struktury se můžou na veřejnost obracet prostřednictvím internetu a sociálních sítí, čímž „vstupujeme do nového věku propagandy“.
Už šestý rok vede v žebříčku Reportérů bez hranic Finsko. Podobně jako v Nizozemsku nebo Norsku se zdejším médiím dlouhodobě daří udržet si nezávislost. V mnoha evropských zemích se ale situace oproti loňsku výrazně zhoršila. Například Polsko se kvůli zavedení státní kontroly nad veřejnoprávními médii propadlo o 29 příček na 47. místo. Žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Sýrie, Severní Korea a Eritrea.
„My jsme se už ocitli ve věku, ve kterém mohou nejenom politici, ale kdokoli daleko víc než předtím oslovovat poměrně velké části veřejnosti,“ upozorňuje Jirák.
Podle něj tradiční média, která spojujeme se svobodou projevu, ztrácejí své postavení a dochází k tomu, že se stírají rozdíly mezi žurnalistikou, která dbá na ověřování zdrojů, a sociálním sítěmi, kde může být novinářem prakticky každý.
„Tradiční žurnalistika je ve velmi svízelné situaci. Dokonce jsou autoři, kteří uvažují o tom, že je někde na konci své existence a že se transformuje v něco, cose jí už nebude podobat,“ uzavírá Jirák.
