V Česku máme pivo, na Tchaj-wanu milují oolong. Hlasitě ho srkají a někdy do něj přidávají rum
Podle starého čínského přísloví je čaj jednou ze sedmi nepostradatelných věcí pro život. Jestli toto přísloví někde platí, tak je to na Tchaj-wanu. Východoasijský ostrov je svými čaji proslulý a Tchajwanci tomuto nápoji holdují v kteroukoli denní dobu. Vyhlášené jsou zejména horské čaje oolong.
Čím je pro Čechy pivo, tím je pro Tchajwance čaj. Před ním jakoby jiný nápoj ani neznali. Alespoň tak to podává průvodce po muzeu čaje v Nové Tchaj-peji. Na otázku, co Tchajwanci pili před čajem, odpovídá lakonicky: „Jen vodu.“
Dnes je pro většinu obyvatel ostrova život bez čaje nepředstavitelný a na čaj tu podle průvodce narazíte doslova na každém kroku. „Na Tchaj-wanu je velké množství čajoven a obchodů s čajem. I když jdete do obyčejné samoobsluhy, najdete tam mnohem více čajů, než máte v Evropě. Pití čaje je tady hodně rozšířené a obrovsky populární,“ vysvětluje.
Historie čaje se na Tchaj-wanu začala psát v 17. století. Obchod s čajovými lístky se rozšířil až o dvě století později. V současnosti se na ostrově dvakrát menším než Česká republika sklízejí desítky druhů čaje a jen typu oolong se tu vypěstuje pětina veškeré světové produkce.
Klasické obřady? Ty už většina Tchajwanců nedodržuje
Podle průvodce muzeem čaje za to Tchaj-wan vděčí svému klimatu a hornaté krajině. „Na Tchaj-wanu je velmi vlhké a teplé podnebí, které je vhodné pro pěstování čaje. Ideální podmínky nabízí zejména sever země okolo hlavního města se svými horami,“ popisuje.
Čtěte také
Klasické čajové obřady dnes už většina Tchajwanců nedodržuje. Příprava i konzumace tohoto nápoje tu přesto mají svoje pravidla a zvyky, zejména pokud se ho rozhodnete vychutnat v tradiční čajovně.
V jedné takové usedám k nízkému stolku. Přede mnou sedí odbornice na přípravu čaje, kterým se v Asii říká „čajové mistryně“. Bílý porcelánový šálek naplní zhruba do dvou třetin jeho výšky čajovými lístky sušenými na slunci. Ty spaří horkou vodou a po krátké chvilce nálev přelije do skleněné konvičky, ze které čaj rozlévá do malých porcelánových kalíšků zdobených asijskými motivy. Potom už nezbývá než ochutnat.
Hlasité srkání jako projev zdvořilosti
Jarní oolong, jak už název napovídá, se sklízí na jaře a řadí se k zeleným čajům. Stejně jako další druhy čaje na Tchaj-wanu je možné ho louhovat i ve studené vodě. Osvěží tak i během tropických teplot, které na ostrově panují skoro po celý rok.
Co Evropana asi nejvíc překvapí, je způsob pití čaje na Tchaj-wanu. Místní ho totiž hlasitě srkají, což podle čajové odbornice není projev špatného vychování: „Je to naopak projev zdvořilosti. Čaj se potom hned nepolyká, ale nechá se lehce vykloktat v ústech. Tím se rozvine jeho chuť a je pak mnohem lahodnější.“
Někteří Tchajwanci mají podle místní znalkyně svůj čaj rádi ještě lahodnější. Podobně jako Češi si ho proto vylepšují kapkou rumu, ale karibského.
