Rakousko na křižovatce. Příští prezident se bude muset vyrovnat se sílícími populisty

Rakušané dnes volí příštího prezidenta, zatím v prvním kole. I když má hlava státu podle rakouské ústavy spíš reprezentativní funkci, na výběru záleží. Prezident se volí na dalších šest let a v nich nejspíš nebude nouze o politické křižovatky. Země se třeba musí vypořádat se stále silnější populistickou stranou Svobodných, která má blízko ke krajní pravici.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Účastník protimigrační demonstrace ve Vídni drží předvolební leták kandidáta Svobodných Norberta Hofera

Účastník protimigrační demonstrace ve Vídni drží předvolební leták kandidáta Svobodných Norberta Hofera | Zdroj: Reuters

Kolem Rakouska by postavil plot proti migrantům a rakouské úřady práce by podle něj čerstvým přistěhovalcům vůbec neměly hledat zaměstnání.

Norbert Hofer má sice image uhlazeného místopředsedy rakouského parlamentu, zároveň je ale jedním z hlavních ideologů strany Svobodných. Ta se proti imigrantům, hlavně těm z muslimských zemí, staví dlouhodobě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rakušané vybírají ve volbách nového prezidenta. Situaci na tamní politické scéně rozebírá Vojtěch Berger

Hofer má šanci vyzvat ve druhém kole prezidentských voleb dosavadního favorita průzkumů, bývalého šéfa strany Zelených a ekonoma Alexandra van der Bellena. Servítky si vůči němu nebere.

„Van der Bellen je zelený austrofašistický diktátor, jakého tu nepotřebujeme. On se prezidentem nestane, zato já ano,“ prohlásil Norbert Hofer.

Svobodné totiž rozčiluje van der Bellenovo odhodlání nejmenovat žádnou vládu, kde by tahle populistická strana měla rozhodující slovo, tedy post kancléře.

Rakušané vybírají prezidenta, šanci na druhé volební kolo mají tři kandidáti

Číst článek

Svobodní vedou průzkumy preferencí s podporou kolem 30 procent hlasů. Ale i když se jim povedlo prorazit v některých spolkových zemích, celostátní vládu zatím vždycky v posledních letech sestavily jiné strany. A nezávislý kandidát van der Bellen chce, aby to tak zůstalo.

„Hlavně kvůli postojům Svobodných k Evropské unii. Rakousko jako malý stát potřebuje spojence, Svobodní chtějí přesný opak, tedy obnovit staré hranice,“ řekl v televizi ORF.

Vládním kandidátům hrozí debakl

Pokud se průzkumy nepletou, šanci na případné druhé kolo, které bude 22. května, má i další nezávislá kandidátka, bývalá šéfka nejvyššího soudu Irmgard Grissová. Ta by chtěla spojovat společnost a být prezidentkou pro všechny.

Takovou hlavu státu bude nejspíš Rakousko potřebovat. Ve volbách totiž pravděpodobně propadnou kandidáti obou vládních stran. Z jejich neúspěchů pak budou těžit znovu Svobodní a tlak na prezidenta, aby k populistům zaujal jasný postoj, dál poroste.

ČRo, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme