Jiří Korn: Moje spolupráce s Olympicem za moc nestála. Nepřineslo to nic mně ani klukům

František Ringo Čech: Dnes je mým hostem Jiří Korn, hvězda populární hudby a stále zářící na obloze. Jaký máš vlastně vzdělání?

Jiří Korn: Moc děkuju za pozvání a odpověď je všeobecný vzdělání, mám gympl.

František Ringo Čech: Když jsi chodil na ten gympl, kdy u tebe propukl virus kumštu? Kdy jsi začal mířit na jeviště?

Jiří Korn: Virus propukl už na tý dvanáctiletce. Chodil jsem do třídy s Borkem Kadlecem a ten hrál vynikajícně na klarinet a výborně na piano. Tak jsme chtěli spolu založit orchestr, ale nakonec jsme skončili stejně u bigbítu.

František Ringo Čech: To byl ale ten nejlepší konec, jakej mohl nastat. Já si vzpomínám, jak mě Šimek pozval do Semaforu s Bobkem. My tehdy zakládali kapelu u mě v pokoji. Brácha měl pokoj vedle a pamatuju, jak jsi tam přišel i s Plívou a zakládali jste zas skupinu Rebels. My na vás s Helekalem a s Nopem koukali jak z jara. Taky jsme o vás tenkrát nic nevěděli. Kdybysme věděli, jaká to bude bomba a jak se pokoj mýho bráchy stane úspěšnější než ten můj... Pamatuješ se na to? A kde jste tehdy zkoušeli?

Jiří Korn: To víš, že si pamatuju. No, zkoušeli jsme, kde se dalo. Ale pak jsme našli prostor v karlínským pionýrským domě. Tam jsme mohli dostatečně zkoušet a to bylo super.

František Ringo Čech: A pak přišla bomba. Šípková Růženka.

Jiří Korn: To byla taková souhra náhod. Tehdy, asi Vašek Zahradník, nás někde slyšel (buď na beat festivalu nebo někde jinde) a taky Michal Prostějovský za náma přišli, že maj tenhle nápad a že bysme to mohli natočit. Tak jsme se domluvili, že natočíme vinylovou desku, kde bude na jedný straně pohádka a na druhý Mamas & Papas. Ty jsme totiž zbožňovali a milovali a chtěli jsme je někde prezentovat. Vašek tenkrát udělal úpravy, vlastně všech pro big band. Byly to vynikající aranžé, když to dneska člověk poslouchá, tak se nestačí divit...

František Ringo Čech: Všechno to ale někam zapadlo. Vaše tři vynikající hlasy, Prostějovský se vzepnul k maximálnímu výkonu. Musím říct, že ty texty jsou taky dokonalý. Všechno klaplo. Já to do dneška považuju za jeden z vrcholů populární hudby.

František Ringo Čech: Koho si, Jirko, miloval ze světovejch hvězd?

Jiří Korn: My jsme se hodně věnovali Cream, moc se mě líbili a byli prostě úplně famózní. Od nich jsme dělali nejvíc věcí a samozřejmě jsme se snažili taky tvořit sami. Některý věci se povedly, některý méně, ale jezdili jsme. Hráli jsme nejen u nás, ale hlavně v Polsku.

František Ringo Čech: Ty jsi ze Semaforu odešel do Olympicu? Je to tak?

Jiří Korn: Já jsem vlastně ani v Semaforu nějak nezačal. Já se na tom jevišti nějak necítil. Nevěděl jsem co s rukama, jak se chovat...

František Ringo Čech: To já nevím dodnes...

Jiří Korn: Bylo to pro mě stresující a říkal jsem si, že musím mít tu basu v ruce nebo něco jiného musím dělat. Tak jsem se sklonil a začal hrát s Olympicem na basu. Když se na to podívám z dnešního pohledu, tak to nepřineslo nic moc ani mně, ani klukům. Ten repertoár byl tak jako divně rozbitej...

František Ringo Čech: Zkoušel si Jandu nějak ovlivnit v tomto směru? Měl jsi nějakou představu, když jsi tam přišel? Zkoušel jsi jim dát nějakej směr?

Jiří Korn: My jsme dělali právě věci, který jsem natočil třeba s Vondráčkem, Yvettu a podobně. A právě to k tomu Olympiku vůbec nepatřilo, tak to nemělo bejt. Měli jsme hrát nějakej jinej bigbít. Janda měl hrozně pěknej hlas a dobře zněly naše hlasy společně. Takže když jsme zpívali v duetu, tak to bylo vždycky dobrý. Třeba jako to Letadlo, to bylo asi nejúdernější.

František Ringo Čech: Jak dlouho jsi byl vlastně v Olympiku? A psal jsi písničky?

Jiří Korn: Dva roky a o něco jsem se snažil, ale něco jsme i s Jandou napsali. Ale já si už nepamatuju, jak se to jmenovalo.

František Ringo Čech: Jirko, co ty a ženy? Kolik jsi měl manželek? Lásky na první pohled?

Jiří Korn: Manželky jsem měl dvě. Druhá byla Káča. A láska na první pohled? To asi ne, spíš sympatie. My jsme se seznámili až když dělala se mnou nějakej ten rok ve sboru. Byly tři holky manekýny... Chtěl jsem tři pěkný holky, který se budou kolem trošku hejbat. Dělali jsme tehdy napůl playback, teda kromě mýho zpívání, který bylo živě. Za instrumentama jsem měl kluky, který dělali breakdance. Vždy vyběhli dopředu, udělali nějaký sólíčko na zemi. Měli jsme to postavený jako show. Natočil jsem s Rakušanama půl desky, druhou složil Ondra Soukup. Tak vznikla deska Před odchodem vypni proud.

František Ringo Čech: Co big bandy? Vlach, Vobruba, Hybš?

Jiří Korn: Když si zpěvák stoupne poprvé před big band, tak je to naprostá síla, to je úžasný... To tě pohltí a je to nádhera.

František Ringo Čech: Ale dělal jsi Ein Kessel Buntes, jestli se nemýlím?

Jiří Korn: Tam jsem toho tehdy dělal hodně. Myslím televizi ve východním Německu. Spoustu různejch pořadů.

František Ringo Čech: Líbila si ti dlouhonohá Emöke?

Jiří Korn: Tancovala úplně skvostně. Emöke Pöstenyi a Susane Baker, to byly dvě holky, sólistky televizního baletu. A Walter Schumann. Občas vystupovali ve třech a já jsem se s nima prvně setkal vlastně na takových Pressefestech. To byly dva prázdninový měsíce a bylo to venku. Akce pro lidi, teda obrovský show, taková pouť...

Strašně je to bavilo a mě to teda bavilo taky. A tam jsem je viděl poprvé, jak tancovali, byl jsem úplně unešenej.

František Ringo Čech: A že sis Emöke nevzal? Ty by ses jí líbil.

Jiří Korn: Ale ona už samozřejmě měla přítele. Pak byla i šéfkou baletu a dělala různý skvělý choreografie. Byla, ale pořád je krásná. A za ní mluví i práce. Samozřejmě, že všichni stárneme a nic s tím neuděláme. Nám se možná stárne lépe než ženám.

František Ringo Čech: Kde se ti, Jirko, nejvíc v zahraničí líbilo? Kam jsi nejradši jezdil?

Jiří Korn: Všude. Jak jsem opustil hranice, tak jsem byl šťastnej. Ale tady jsem pořád doma.

František Ringo Čech: Ale ty bys udělal, Jirko, kariéru na celým světě, všude. Kdybys byl v Londýně, tak dneska se s náma ani nebudeš bavit...

Jiří Korn: Nejsem si jistej, já totiž nejsem moc velkej loktař. Možná, že bych se někde chytil, to je možný, ale...

František Ringo Čech: Člověk tvýho talentu nepotřebuje lokte. Stačí, když otevře hubu a všichni si sednou na zem. Co bys vzkázal dneska začínajícím rockerům a hudebníkům? Poselství Jiřího Korna mladým? Zamysli se.

Jiří Korn: Nevím, jestli na to mám vůbec právo, ale každej, kdo má rád to, co dělá, a má k tomu předpoklady a talent, tak když bude dělat to, co ho těší a co má rád, tak se vždycky prosadí. Vždycky to vyjde.

František Ringo Čech: Plně s tebou souhlasím. Poslouchejte, vy mladý bambulové, poučte se z úst povolanýho a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu jeNEWTON Media, a.s. Texty procházejí korekturou.