Přes čáru: Povedou Panama Papers ke změně světového řádu?

22. srpen 2016
Přes čáru

V kauze Panama Papers uniklo zřejmě nejvíc dat v historii, investigativní novináři zkoumají 11 milionů dokumentů. Kritika toho, že jejich práci zprostředkovaně platí Spojené státy a že dochází k cenzuře informací obsažených v dokumentech, je známá. Zkusili jsme prozkoumat možnosti, které Panama Papers nabízí do budoucna.

Daňový konzultant Juan Valerdi z Argentiny, který spolupracoval s vládou i s OSN, podotýká, že vlna zájmu vyvolaná Panama Papers byla obrovská: „V Argentině stejně jako všude jinde po světě. V případě Argentiny, odkud pocházím, Panama Papers byly výbušné – je v nich například náš prezident. A také tajemník předchozího prezidenta. Panama Papers přitáhly pozornost mnoha lidí k daním a daňovým rájům.“

Bývalý finanční úředník Geoffrey Chongo ze Zambie, který přednášel pro Světovou banku i Mezinárodní měnový fond, doufá, že současná situace pomůže vzniku mezivládní daňové rady při OSN: „Rada by stanovovala spravedlivá pravidla pro činnost nadnárodních korporací. Tento návrh počítá se zveřejňováním vyúčtování ve všech zemích. Nadnárodní korporace mají pobočky všude, a tak je logické, aby oznamovaly výnosy v jednotlivých zemích, prodeje, celkové obraty a vůbec všechny údaje, které jsou nezbytné pro to, aby se určily zisky společností a z nich potom příslušné daně, které je třeba zaplatit. Tímhle směrem by podle mě měly jít připravované nástroje.“

Reforma legislativy, nebo kapitalismu?

„Krácení daní je celosvětový problém. A vyžaduje mezinárodní reakci. Rozvojové země se snaží s tím něco udělat. Pravda je, že právě v rozvojových zemích mizí část daní. Částečně je to proto, že tyto země mají nedostatečnou daňovou legislativu. A částečně je to dané také utajením. To umožňuje současné celosvětové uspořádání, které nastavují nadnárodní korporace. Na jedné straně je tedy nutné, aby se rozvojové země postavily na nohy a zlepšily své zákony. Tím se dostanou k férové části příjmů z daní,“ vysvětluje Chongo a dodává, že je třeba širší, mezinárodní akce.

„Rozvinuté země musí spolupracovat s těmi rozvojovými a přijmout taková opatření, aby nadnárodní korporace nemohly dělat to, co se jim zlíbí,“ je přesvědčený Chongo a pokračuje: „Musíme se na kapitalismus dívat kriticky a znova ho promyslet. Je kapitalismus opravdu model ekonomické správy, kterou potřebujeme? Nebo je zapotřebí udělat něco, abychom kapitalismus přinutili chovat se zodpovědněji?“

03616819.jpeg

Většině rozvojových zemí, ať už v Africe, nebo jinde, mezinárodní organizace doporučují kapitalismus. Zprivatizovat státní podniky, nechat volný trh, ať určí míru produkce i způsoby distribuce. „Jenže podívejte se na to! I země, které podle ekonomických ukazatelů vykazují růst, sociálně upadají. Ekonomický růst neznamená, že mizí chudoba. A stejně říkáme, že ekonomiky rostou. Takže to nám jen připomíná, že kapitalismus potřebuje celosvětovou reakci,“ říká Geoffrey Chongo ze Zambie.

V daňových rájích mizí i peníze z Česka

Česká vláda by mohla mít ročně až o 57 miliard korun vyšší rozpočet. V případě, že by dostávala peníze, které mizí v daňových rájích i kvůli nekalé daňové soutěži. Alespoň tak to spočítali ve think-tanku Glopolis. Podrobnosti najdete zde.

Analytické centrum Glopolis nevnímá daně jako levicové nebo pravicové téma: „Já si myslím, že se všichni shodneme na tom, že není v pořádku, aby někdo daně platil a někdo daně neplatil.“ A kdo je neplatí? To se dozvíte na červnovém interaktivním workshopu Férové daně, jak na ně?. Seminář pořádá Glopolis v rámci doprovodného programu výstavy Duše peněz v DOXu.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.