Policie obvinila lídra krajně pravicové Národní demokracie Bartoše z trestných činů proti lidskosti
Pražská policie obvinila předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama Bartoše ze třech trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch údajně úmyslně podněcoval k nenávistí vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům.
„I svoboda slova má své mantinely,“ uvedl na stránkách policie její pražský mluvčí Tomáš Hulan.
"Bartoš je obviněn ze třech trestných činů proti lidskosti. Jedná se konkrétně o hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia," upřesnil Hulan.
Bartoše policie zadržela ve čtvrtek dopoledne, noc strávil ve vazební cele. Dnes v poledne byl propuštěn. V případě odsouzení mu hrozí až tři roky vězení.
Policie podle Hulana zvažovala na Bartoše uvalit vazbu, což se nakonec nestalo, protože prý Bartoš slíbil, že nebude v protiprávním jednání pokračovat.
Činy Bartoše a Národní demokracie se policie zabývala už několikrát. V současnosti předsedu vyšetřuje policie kvůli tomu, že na březnové demonstraci proti islamizaci vyzval k potrestání politiků „trestem nejvyšším.“
Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek byli také v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899.
U hrobu Bartoš se Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.