Boj o prezidentský úřad nabírá ve Francii na obrátkách

Zpravodajský web francouzské televize France TV Info se na blogu novináře Oliviera Biffauda zaměřil na případ dvou mužů, kteří v průzkumech veřejného mínění – ve srovnání se svými rivaly – výrazně ztrácejí.

Současný prezident, socialista François Hollande i bývalý pravicový premiér z dob prezidentování Nicolase Sarkozyho François Fillon se tento nepříznivý stav snaží zvrátit. Oba na to jdou ale trochu jinak.

„Fillon se v průzkumech před pravicovými primárkami pohyboval nejen daleko za Alainem Juppém a Nicolasem Sarkozym, ale ztrácel už i na nového konkurenta, bývalého ministra zemědělství Bruna Le Maira,“ dočteme se na webu France TV Info.

To stávající prezident drží voliče stále v napětí, zda nový souboj o prezidentský úřad vůbec podstoupí. A nehodlá na tom nic měnit až do konce roku. Hollandeova popularita je mezi Francouzi na historickém minimu a ani jeden průzkum veřejného mínění nedává prezidentovi v současné chvíli šanci probojovat se do druhého kola voleb.

Bitva na pravici i na levici

Fillon se v dubnu snažil nepříznivou situaci zvrátit za pomoci útočné strategie. Razantně se vymezil vůči svým třem pravicovým rivalům a pasoval se do role „nejliberálnějšího“ z kandidátů. Programy Juppého, Sarkozyho a Le Maira označil za prázdné, zatímco svůj projekt za jediný věrohodný. Tato taktika se mu, zdá se, vyplácí – v dubnových průzkumech si polepšil a dostal se před Le Maira.

Jakoby shodou náhod zvýšili v poslední době svou aktivitu i příznivci současné hlavy státu. Snaží se otupit kritiku, která se na Hollandeovu adresu snáší hlavně na sociálních sítích. Prezidentovi stoupenci dennodenně vystupují v médiích na obhajobu dosavadní bilance Hollandeova prvního funkčního období. A pozitiva svého působení ve funkci začal ve svých projevech propagovat i François Hollande sám.

Francouzský premiér François Fillon.|foto: Evropská komise

„Na pravicové i levicové šachovnici se rozpoutala ohromná komunikační bitva,“ píše novinář Olivier Biffaud. „Měsíce, které zbývají do letních prázdnin, jsou klíčové jak pro Hollandeovy věrné, tak pro ty Fillonovy. Když se oběma kandidátům podaří zúročit trumfy, které mají v rukou, odrazí se to v průzkumech. Pokud ne, boj o prezidentské křeslo je pro ně v podstatě ztracený.“

Osud Fillona i Hollanda na každý pád výrazně závisí také na vnějších faktorech. Expremiér by se do hry nepochybně vrátil v okamžiku, kdyby na svou kandidaturu rezignoval Nicolas Sarkozy. Jeho příznivci považují favorita pravicových primárek, Alaina Juppého, za příliš levicového, a tak by jejich hlasy s velkou pravděpodobností připadly Fillonovi.

Hollandeova pozice je trochu odlišná. Pokud chce pomýšlet na vítězství, musí získat přízeň voličů, jejichž hlasy ho do Elysejského paláce vynesly v roce 2012. Voliči jsou ale z jeho dosavadního působení v prezidentské funkci zklamaní.

Jejich názor by mohlo změnit nedávné uzavření historických zbrojních zakázek a také březnové výrazné snížení nezaměstnanosti nebo vyšší růst ekonomiky v prvním trimestru. Jestli se tak ale stane, zůstává otázkou.

Fillon i Hollande se už velmi brzy dozvědí, jaké má jejich snažení vyhlídky – zda stále v průzkumech veřejného mínění zaostávají nebo ne. Jak pro France TV Info uzavírá Olivier Biffaud, „předchozí prezidentské kampaně nabídly tolik zvratů, že pouštět se do odhadů, jak to vše nakonec dopadne, by dnes bylo velmi riskantní.“