Co mají společného perestrojka, americké Colorado a středoasijský Tádžikistán? Šálek čaje
Na odpolední čaj je sice ještě brzy, v zápisníku vám teď ale přeci jen šálek nabídneme. Vypravíme se na něj do čajovny, která spojuje dva překvapivé regiony – americké Colorado a středoasijský Tádžikistán. Jak se pravá orientální čajchana ocitla až ve městě Boulder na úpatí Skalistých hor?
Vezměte jedno univerzitní město v srdci Ameriky, jedno hlavní město středoasijské sovětské republiky, přidejte nádhernou přírodu, hory, dvojici profesorek, kterým na začátku 80. let došla trpělivost se studenou válkou, několik let usilovné práce, protřepat, zamíchat… a na konci je pravá tádžická čajovna v Boulderu ve Skalistých horách.
„Takhle jednoduché to samozřejmě nebylo,“ směje se Jeremiah Johnson z čajovny pojmenované po hlavním městě Tádžikistánu Dušanbe. S trochou nadsázky ale od pravdy nejsme tak daleko. Dřevěná stavba s vyřezávanými sloupy, orientálními ornamenty a pravým středoasijským sezením, je dnes oázou klidu, i když má v kostech pohnutou historii. Návštěvníci tu spokojeně popíjejí čaj a pojídají středoasijské speciality, a přitom skutečně jednou nohou sedí v hornatém Tádžikistánu.
Jak Jeremiah vysvětluje, do Bouderu připutovala čajovna coby oficiální dar od někdejšího starosty Dušanbe. Když se v roce 1987 po usilovném lobování zmíněných akademiček Boulder konečně stal oficiálním sesterským městem s Dušanbe, starosta metropole Tádžické tehdy ještě sovětské republiky přijel na návštěvu.
Budovu vyřezávali tři roky
Možná to byly Skalisté hory, které mu připomněly domov, možná svěží atmosféra svobodomyslného coloradského města, možná duch sovětské přestavby – ať tak či onak, partnerskému městu propadl natolik, že se mu rozhodnul věnovat velkolepý dar.
„Budovu postavili a navrhnuli v Dušanbe v Tádžikistánu. 40 umělců ji ručně vyřezávalo celé tři roky, od sloupů, přes zdobení na stěnách, ornamentální strop až po výzdobu vnějších zdí. A nepoužili k tomu jediný elektřinou poháněný nástroj,“ líčí Jeremiah.
A to zdaleka není konec příběhu, který by si zasloužil vlastní kapitolu v návodu jak sbližovat někdejší nepřátele. Čajovna vyrazila rozložená na kousky v krabicích a kontejnerech přes středoasijské hory, doly, oceán, americké planiny až do skalistého Boulderu. Aby v krabicích zůstala dalších několik let.
„Budova strávila rozložená ve skladu 8 let, než se Boulder rozhodnul, komu bude patřit, kde bude čajovna stát a k čemu ji vlastně budeme používat. Když se vše vyjasnilo, přivezli jsme z Tádžikistánu původní řezbáře a stavitele, kteří ji zase složili dohromady,“ říká Jeremiah Johnson.
Mezitím se změnila spousta věcí, ze sovětské republiky se stala nezávislá země, která si po rozpadu impéria prošla občanskou válkou. Tady ve vyřezávané čajovně je ale cíl stále stejný, u čaje přiblížit bohaté tradice a kulturu tisíce kilometrů vzdáleného horského národa.
