Jedna z jeskyní Moravského krasu připomíná pec na chleba. Dostala jméno Pekárna
V jižní části Moravského krasu poblíž obce Mokrá-Horákov je možné navštívit velkou jeskyni, jejíž vchod připomíná ústí obrovské pece na chleba. Právě podle neobvyklého tvaru se jeskyni ve vápencové skále začalo říkat Pekárna.
„Jeskyně Pekárna je překrásná, prostorná a skoro až na její konec dopadá denní světlo. Návštěvníci se tak nemusí bát úzkých chodbiček anebo příliš temných zákoutí,“ popisuje své zkušenosti Hana Varmužová z Klubu českých turistů.
Jediné, co může turisty zaskočit, je chlad, který se v jeskyni drží i v nejteplejších dnech roku. Ze stropu navíc kape voda, takže je jílovitá podlaha vlhká a kluzká a navíc na zvrásněném povrchu by mohl někdo méně šikovný snadno zakopnout.
Rozhodně ale stojí zato vypravit se do jeskyně s baterkou. V zadní části si pak můžete prohlédnout nástěnnou kresbu, která vznikla nejspíš někdy v 70. či 80. letech minulého století. „Je to kresba býka vytvořená po vzoru pravěkých malůvek v jiných evropských jeskyních. Je tady už léta a k této jeskyni neodmyslitelně patří,“ dodává Varmužová. Ostatně na kresbu upozorňují i informační tabule umístěné před jeskyní.
Podle Hany Varmužové je na prostory jeskyně nejkrásnější pohled z její zadní části směrem k východu: „Tady nejlépe vidíte, jak je jeskyně krásně široká a rozlehlá. Já jsem navíc jako dítě četla moc ráda Eduarda Štorcha a jeho Lovce mamutů. A ten právě sem do Pekárny zasadil jednu část své knihy. Pokaždé si představuju, jak tady pravěcí lovci kdysi žili.“
Dnes je jeskyně Pekárna nejenom častým cílem turistů, ale také domovem některých zvířat. K vidění jsou tu například netopýři. Už v roce 1933 byla proto jeskyně a její okolí vyhlášena rezervací, dnes je národní přírodní památkou. Samotnou jeskyni můžete navštívit celoročně bez omezení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0