Životní pouť Jana Deckera vedla nucenými pracemi, vazbou i službou u PTP
„Já osobně si říkám, že nikdy jsem se neměl tak dobře jako teď,“ odpovídá Jan Decker na otázku, jak se mu dnes žije. „Politický vývoj mě ale rozčaroval, myslel jsem, že se s minulostí vypořádáme trošku jinak,“ dodává po chvilce přemýšlení.
Osmaosmdesátiletý rodák z Českých Budějovic toho za svůj život zažil opravdu hodně. V roce 1945 ho jako gymnazistu poslal kolabující nacistický režim hloubit vojenské zákopy. Z nucené práce zběhl a aktivně se zúčastnil Pražského povstání.
Po válce šel studovat práva, na konci roku 1948 byl ale zatčen a souzen v procesu s generálem Kutlvašrem. Měl ovšem štěstí v neštěstí, vyvázl nakonec jen s půlročním trestem. „Přidělenému obhájci doktoru Civínovi jsem totiž řekl, aby mě neobhajoval, protože mi tvrdil, že dostanu nejméně deset let,“ vysvětluje. „Já mu říkal: Pane doktore, to ne, já mohu být souzen pouze podle starého zákona na ochranu republiky a to se mi pak podařilo uhrát,“ usmívá se po letech.
I tak si Jan Decker ve vyšetřovací vazbě užil svoje, bití a ponižování bylo na denním pořádku. Po propuštění ho nakrátko zaměstnal kamarád, pak už následovala vojna a služba u PTP a práce ve stavební firmě Konstruktiva.
Z té musel odejít v roce 1971 po vyjádření nesouhlasu se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy. Až do důchodu potom působil v podniku Výstavba hlavního města Prahy.
Vyprávění Jana Deckera o jeho životě si poslechněte v pořadu Jihočeši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
