První protialkoholní záchytka vznikla před 65 lety. Ročně na ní končí tisíce Čechů

Přesně před 65 lety vznikla první protialkoholní záchytná stanice na světě. U jejího zrodu stál český lékař Jaroslav Skála, který se celý život zabýval léčbou závislostí. Zařízení ale postupně ztratila svůj původní význam. Česko přitom v množství vypitého alkoholu vede evropské žebříčky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protialkoholní záchytná stanice - ilustrační foto

Protialkoholní záchytná stanice - ilustrační foto | Foto: FN Na Bulovce

První protialkoholní záchytku na světě otevřel Jaroslav Skála v Praze u Apolináře v úterý 15. května 1951. Tou dobou už tři roky vedl ve Všeobecné fakultní nemocnici protialkoholní léčebnu.

Na nápad ho přivedli jeho pacienti, vzpomínal v roce 2011:

„Pane doktore, my už jsme z toho nejhoršího, ale spousta lidí, kteří v tom lítají, je venku. Když je někdo opilý, je často ztlučen i od policistů, tak aby se mu dostalo takového ochranného prostředí. Ne ho chránit před důsledky, ale před těmi ranami,“ citoval jejich slova.

Přehrát

00:00 / 00:00

První protialkoholní záchytná stanice začala fungovat před 65 lety. Okolnosti vzniku připomněla Iveta Vávrová

Záchytka byla prvním místem, kde alkoholik vystřízlivěl a mohl se dostat do programu pro léčbu závislostí.

Do léčebny se totiž mohl přihlásit jen střízlivý člověk.

„Byla založena na odpovědnosti, vztahu ke kolektivu, jiným lidem čili nemyslet jen na sebe,“ vzpomínal na Skálovy metody před pěti lety pan Ondřej, který se alkoholu naposled napil na začátku 70. let.

„Od rána ranní rozcvičky, sprchování studenou vodou a běhy. Lidi, co nebyli trénovaní, tady, jak se říká, plivali krev. Byl to způsob, který ledakomu nevyhovoval. Mně ano,“ řekl.

Po revoluci se postupně význam protialkoholních stanic změnil.

„Dneska do značné míry fungují jako odkladiště nepohodlných osob. Když je někdo nějak nepříjemný, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky se dopouští výtržností, tak se ocitne na záchytné stanici,“ popsal primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Petr Popov.

Podle něj v Česku navíc nefunguje síť ambulancí, které by alkoholikům pomáhaly. Podle lékařů až 20 procent lidí, tedy více než 1,5 milionu dospělých Čechů, pije alkohol nadměrně.

Stoupající počty

Navíc je Česko i na nelichotivých předních místech v konzumaci alkoholu mezi dětmi. Zkušenosti s ním má v 15 letech 95 procent školáků.

Na záchytné stanici končí kvůli alkoholu nebo drogám ročně tisíce Čechů. Vyplývá to z posledních dostupných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. V roce 2014 jich bylo víc než 23 tisíc.

Na řadě míst přitom počet lidí, kteří končí na záchytce, stoupá. Potvrzují to například čísla z Královehradeckého kraje. V roce 2014 tam skončilo asi 1400 lidí, loni už to bylo o 200 víc.

Stejný meziroční nárůst registruje i Zlínský kraj, který má dané zařízení v Kroměříži. Například v Jihočeském kraji jsou ale čísla z loňska a předloňska téměř vyrovnaná.

Tereza Chlubná, Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme