Společný život je hlavně o toleranci, říkají manželé, kteří oslavili diamantovou svatbu

16. květen 2016

Bylo to v květnu roku 1956, kdy si Josef a Marie Kubešovi z libereckých Vratislavic řekli své ano. Na stejném místě, ve vratislavickém kostele Nejsvětější trojice, si svůj slib po šedesáti letech zopakovali.

Před šedesáti lety se ale obřad musel nejprve konat na městském národním výboru. Ani manželé Kubešovi nedostali výjimku.

„To jsme šli nejprve na výbor v 11:30, to nás ještě oddával tehdejší předseda pan Hrstka, z výboru jsme šli sem do kostela, a přesně ve dvanáct hodin začala mše, a tady jsme svůj vztah zpečetili. Potom jsme už šli všichni na slavnostní oběd,“ vzpomíná paní Marie Kubešová, která se při dotazu na recept tak dlouhého manželství jenom zasměje, „je to život nahoru i dolů a hlavně o toleranci.“

Manželé Kubešovi - svatební fotografie

Každý vztah je jedinečný a musí se živit

Svůj manželský slib si po šedesáti letech manželé Kubešovi obnovili v kostele Nejsvětější Trojice, u pana faráře Václava Vaňka, pro kterého je šedesát let společného života v jeho okolí už pomalu vzácností.

Na otázku, jak si udržet tak dlouhý vztah, odpovídá: „Každý vztah je jedinečný a musí se živit. Když se manželé ráno probudí, tak by měli popřemýšlet, jak ten den udělat radost tomu druhému. Manžele Kubešovy znám víc jak čtyřicet let, jsou to velice vitální a pracovití lidé, proti jim moc přeji, ať jim to vydrží.“

autor: Iveta Kalátová
Spustit audio