Uplynulo sto let od rozparcelování Blízkého východu, Kurdové dnes mapy nenápadně překreslují

Když skupina Islámský stát symbolicky bořila hranici mezi Sýrií a Irákem, mluvili džihádisté o konci Sykes-Picotovy dohody. Dnes je tomu přesně sto let od podpisu tohoto tajného dokumentu. Británie a Francie si na jeho základě rozparcelovaly Blízký východ a nakreslily tak hranice dnešních států. Mapa regionu se ale může brzy po stém výročí Sykes-Picotovy dohody změnit a současné konflikty tomu napomáhají.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žáci 4. třídy na hodině arabštiny v kurdské autonomní oblasti Arbíl v Iráku

Žáci 4. třídy na hodině arabštiny v kurdské autonomní oblasti Arbíl v Iráku | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

V malé třídě je asi dvacet čtvrťáků, kluků i holek, a právě nacvičují výslovnost základních arabských slovíček. Pozdravy, číslovky, máma, táta a podobně. Je to jedna z jejich prvních hodin arabštiny. Jsme sice v Iráku, ale tohle je základní škola v Arbílu v autonomním Kurdistánu. Vyučovacím jazykem je tu kurdština, kurdsky mluví děti i doma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před sto lety si VB a Francie rozparcelovaly Blízký východ. Umělé hranice dodnes přinášejí problémy. O starých mapách natáčel Š. Macháček

Učitelka arabštiny si stěžuje, že děti z této lidové čtvrti moc velký zájem o učení nemají. V bohatších čtvrtích Arbílu je to prý lepší.

Děti mají před sebou na lavicích arabské slabikáře, jen na konci učebnic mají kurdsko-arabský slovníček.

„Za nás, v sedmdesátých letech, byl v arabštině třeba rozhlas. Byly tu tři regionální stanice: Nineve, Kirkúk a Bagdád. A právě poslechem jsme se arabštinu naučili velmi dobře. Ale teď už tady mladá generace arabštinu skoro neslyší, všechno je v kurdštině. Dokonce i seriály jsou dabované kurdsky,“ stěžuje si Nabá Táreková, učitelka arabštiny na zdejší základní škole.

Základní škola v Arbílu, kurdské autonomní oblasti v Iráku. Žáci 4. třídy na hodině arabštiny | Foto: Štěpán Macháček

Irácký Kurdistán má autonomii od roku 1970. Svobodnějšímu vývoji se ale těší až od začátku 90. let a politicky se ještě více osamostatnil po americké invazi do Iráku v roce 2003.

Vazby na centrální vládu v Bagdádu se čím dál víc rozvolňují. Kurdistán stále balancuje na hranici pouhé autonomie a úplné samostatnosti. A to nejen politické, ale i kulturní.

Sykes-Picotova dohoda z května 1916 stanovila, že předmětné území bude rozděleno na čtyři oblasti: Sever dnešní Sýrie a jižního Turecka připadnou Francii, zbytek Sýrie bude pod francouzským vlivem. Británie si ponechá vliv nad dnešním Irákem. Oblast zhruba mezi Bagdádem a Basrou bude pod přímou britskou správou. Z Palestiny se stane spojenecké kondominium, budou ji tedy spravovat společně. Po Pařížské mírové konferenci byl zaveden pro správu v této oblasti termín mandát.

„Děti arabsky nemluví, nemají možnost, jak by se jazyk naučily. Spolu mluví kurdsky, ne arabsky. Takže poprvé se setkají s arabštinou až ve čtvrté třídě na základní škole. Ale písmenka se jim pletou, kurdština jich nemá tolik, jako arabština,“ vysvětluje učitelka Nabá. To, že je arabština v Kurdistánu na permanentním ústupu, si dobře uvědomuje:

„Nové generace nebudou nikdy mluvit arabsky tak, jako třeba dnešní čtyřicátníci. Ve čtvrté třídě je to pro žáky pozdě začínat nový jazyk. A pro nás, učitelky arabštiny, je také dost těžké žáky k učení přimět.“

Mladí Kurdové nemají motivaci. Nemají ani příležitost arabštinu moc procvičit, i když i v iráckém Kurdistánu žije arabská menšina.

Parcelování Blízkého východu: přežije Sykes-Picotova dohoda své sté výročí?

Číst článek

„Kdyby byly seriály v arabštině, tak by se z nich děti naučily. Můj syn zase studuje inženýrství na vysoké škole výhradně v angličtině. Neviděla jsem žádné arabské nebo kurdské učebnice, které by používal,“ poznamenává další učitelka arabštiny Nidál Muhammadová.

Kurdové ale vidí svou budoucnost hlavně v Kurdistánu, nebo ve světě. Arabský Irák je kromě některých studijních možností nijak neláká.

Boj proti džihádistům Kurdové využívají k upevnění své autonomie | Foto: Štěpán Macháček

„V Iráku jsou dva úřední jazyky: arabština a kurdština. Tak je to zakotvené v ústavě. Ale pokud jde o výuku arabštiny tady v Kurdistánu: kdyby byla od první třídy, bylo by to pro žáky těžké. Museli by se učit tři jazyky a tři písma: kurdštinu, angličtinu a arabštinu. Angličtina dřív nebyla, takže se žáci učili od začátku arabštinu. Ale angličtina je světový jazyk, a dostala tak před arabštinou přednost,“ říká Ahmad Eliás, ředitel této malé arbílské základní školy.

Velmoci sice kdysi Kurdům vlastní stát upřely, v blízké budoucnosti ale může být všechno jinak.

Sykes - Picotova smlouva | Foto: ČTK

Učitelský sbor základní školy v Arbílu a zpravodaj Štěpán Macháček | Foto: Štěpán Macháček

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme