Letošní duben byl nejteplejší v historii měření, rekordní bude zřejmě i celý rok

Duben letošního roku byl zatím nejteplejší v historii meteorologického měření. S informacemi přišla americká NASA. Jedná se už o sedmý rekordně teplý měsíc v řadě. Podle vědců je tak už nyní téměř jisté, že rok 2016 bude výrazně teplejší, než byl rok předešlý. Ten byl přitom doposud považován za nejteplejší v historii měření.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slunečné počasí (ilustrančí foto)

Slunečné počasí (ilustrančí foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Ve srovnání s doposud rekordním dubnem v roce 2010 byla průměrná teplota letošního dubna vyšší o 0,24 stupně Celsia.

To, že byl duben tak teplý, přičítají klimatologové jevu El Niňo v kombinaci s globálními změnami klimatu.

Z loňské konference o klimatu v Paříži vyplynulo, že se státy budou snažit udržet nárůst globálních teplot tak, aby se do konce století nezvýšily o víc než zhruba o 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Vzhledem k rychlosti růstu teplot se však tento cíl nezdá moc pravděpodobný.

Třeba letošní rok by podle současných modelů měl být o zhruba 0,2 stupně teplejší než ten rekordní loňský. To je hodnota, o kterou se Země dříve oteplila průměrně za celé desetiletí.

Nárůst globálních teplot se stále zrychluje. Z vědecké komunity však zaznívá, že jediný, kdo je z toho překvapený, jsou politici a veřejnost, protože klimatologové před tímto trendem varovali už v osmdesátých letech, zejména pak po roce 2000, kdy vývoj globálního klimatu už potvrzovala i sebraná data.

Dopad na život na Zemi

Otázka je, co se dá vlastně dělat, protože klima má svoji setrvačnost. Kdyby lidé na celém světě přestali spalovat fosilní paliva, čímž by se omezila tvorba skleníkových plynů přispívajících k oteplování, i pak by se podle odborníků Země mohla za stávající situace oteplit o další jeden až dva stupně.

Oteplování může mít značný vliv na proměnu života na Zemi. Pro představu – pokud by došlo k optimističtějším scénářům a průměrná globální teplota by do konce století stoupla jen o 1,5 stupně Celsia, kam cílila pařížská konference, tak by hladina moří stoupla zhruba o metr.

To by znamenalo zánik řady ostrovních států a přímořských měst. Také by se na pobřežích daly očekávat silnější povodně. Vědci také spekuluji o souvislosti mezi oteplováním a sílou hurikánů.

V neposlední řadě tyto dopady mohou ohrozit řadu ekosystémů. Už teď odborníci upozorňují na úbytek korálů v oblasti Austrálie a Velkého bariérového útesu. Korály jsou přitom důležité pro celou řadu ryb a dalších rostlinných a živočišných druhů.

ČRo, Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme