Alexandr Mitrofanov: Ztráta tváře není u nás pohromou
Ztratit tvář, to je stručně řečeno totéž, co pokazit si pověst. Špatná pověst je popisována jako překážka na cestě k úspěchu.
Tradovalo se – nevím, nakolik to platí dodneška – že člověk se špatnou, respektive pokaženou pověstí není dobře přijímán partnery v jakékoli oblasti společenského dění.
To je teorie. Nebo možná také praxe, ale někde jinde. U nás se někteří vysoce postavení, natož nikoli až tak vysoce postavení spoluobčané ztráty tváře neobávají.
Z městyse Osvětimany pochází hradní kancléř Vratislav Mynář. Z Osvětiman také vyjel a na Hrad dorazil proslulý zájezd místních, kterým se dostalo nadstandardního přijetí v exkluzivních hradních prostorách, které jiní neměli šanci spatřit. Byl to tour s chlebíčky a zákusečky.
Mynář, to je ten státní úředník, který nemá bezpečnostní prověrku, a přesto ve funkci dál setrvává. Jeho Osvětimany budou zanedlouho slavit 666. výročí první písemné zmínky o obci. To je ďábelsky dlouho, co se o Osvětimanech ví, tedy ještě před Mynářem, zmínky o němž jsou spojeny výhradně s jeho oddaností současnému prezidentovi.
Vřelý a nadstandardní vztah k současné hlavě státu má také kardinál Dominik Duka. Až tak vřelý, že sloužil bohoslužbu v Lánech „za představitele státu“. Když Tomáš Halík kritizoval prezidenta, přispěchala Česká biskupská konference s prohlášením, že jejím jménem nemluví, ačkoli to bylo beztak jasné. Ale čert nikdy nespí.
Pingl bez tváře
Osvětimany během výročí se třemi šestkami lákají také na slavnostní mši s kardinálem Dominikem Dukou. Případné spojení ďáblova čísla s božím služebníkem hned mírní zmínkou, z níž má plynout, že se tato konkrétní událost v rámci tří šestek stane nikoli v rámci tří šestek, ale proto, že farnost má 650. výročí. Je vysoce pravděpodobné, že se Duka ani Osvětimanští ztráty tváře neobávají.
Velmi komplikované by bylo použít tuto kategorii i vůči Dukovu příteli Miloši Zemanovi. Na začátku složitého procesu, který by uplatnění tohoto pojmu ve zmíněném případě vyvolal, by musela stát definice, o kterou tvář vlastně jde. Pamětníci politiky počínaje ranými 90. lety by mohli popsat hned několik tváří, které se postupem času střídaly v rámci příslušné fyziognomie.
Jsou ovšem i jednodušší, lidovější metody, jak dospět k závěru, že nevíme, jde-li o tváře či masky. Použije se porovnání výroků na stejné téma v různých časových úsecích. Čerstvě poslouží jako výborný příklad prezidentovo pevné přesvědčení, že pro politika musí platit presumpce neviny.
Předcházelo mu neméně pevné přesvědčení stejné osoby před třemi lety, že u politika platí jednoznačně presumpce viny. Pro badatele je obzvlášť tvrdým oříškem fakt, že obě zásadní a protichůdná stanoviska Zeman pronesl při stejné příležitosti, když hodnotil kauzu někdejšího premiéra Petra Nečase.
Exaktní vědy ale v některých případech ustupují postřehům geniálních umělců. Hned na prvních stránkách Gogolových Mrtvých duší vystupuje pingl, který se točil jako na obrtlíku, takže nebylo možné zjistit, jakou má tvář.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
