Mrtvě narozené děti nebo plody po potratu mají mít právo na pohřeb, požaduje novela zákona

Mrtvě narozené děti nebo plody po potratu mají mít právo na pohřeb. Současná legislativa nevymezuje, že jsou mrtvě narozené děti nebo plody po potratu lidskými pozůstatky a záleží na nemocnici a jejím provozním řádu. V praxi mnoho nemocnic nabízí možnost důstojného rozloučení, přesto pro rodiče platí lhůta 96 hodin pro rozhodnutí a například plody po potratech se stávají často biologickým odpadem.

„Přišli za mnou občané, kteří poukazovali na tyto nedostatky v zákonu o pohřebnictví a prosili, jestli bychom se tím mohli zabývat,“ uvádí pro Český rozhlas Plus předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Ministryně Šlechtová a ministerstvo pro místní rozvoj na toto téma také vypracovala návrh, který ovšem podle Miholy zatím nepředložila. A proto nyní přichází s návrhem samotná KDU-ČSL.

Jiří Mihola|foto: Filip Jandourek

„Chtěli jsme dostát svého slibu, je to věc jednoduchá myslím si, že nebude těžké pro ni sehnat podporu i napříč politickými kluby.“

Reforma zákona o pohřebnictví

Ti lidé v tom okamžiku jsou velice citově zranitelní. Takže je potřeba, aby to bylo tak, aby když se nerozmyslí za například 96 hodin jako u normálního pohřbu, aby ještě tu možnost měla a aby to zdravotnické zařízení po tu dobu nemohlo naložit s tělem jako s odpadem. David Stejskal, hrobník a spoluzakladatel Cechu hrobnického

„Já vidím potřebu reformy celého zákona o pohřebnictví. A souhlasil bych s tím, že je potřeba, aby ty mrtvě narozené děti nebo plody v té novele byly zavedeny. Mám zkušenosti za dobu platnosti zákona, že co tam není přesně specifikované a taxativně vyjmenované, tak si různí lidé vykládají různě,“ říká pozvaný host David Stejskal, hrobník a spoluzakladatel Cechu hrobnického.

Jeho zkušenost je taková, že k pohřbům a kremacím dochází v případě, kdy rodina osloví pohřební službu. Podle Stejskala ale často právě kvůli lhůtě a těžké situaci, kterou rodina prožívá, může dojít k tomu, že nemají pozůstalí tělo mrtvě narozeného dítěte k dispozici, protože s ním nemocnice naložila podle vlastního předpisu.

„Tento příklad legislativní úpravy je příkladem zájmu od občanů. Zajímá to mnoho lidí a chtějí, aby bylo jasné explicitní rozlišení toho, že i to tělíčko do pětiset gramů není biologickým odpadem, ale je bytostí, jejíž život předčasně skončil a má právo na stejné nakládání jako každý další zemřelý.“

Podle Asociace pohřebních služeb je za změnou lobbování a varuje před přemlouváním matek po potratech k nucenému pohřbu mrtvého plodu a s tím spojeným inkasováním 5000 korun pohřebného.

Poslechněte si celý rozhovor obou hostů ve vysílání Českého rozhlasu Plus.