Už víme, kdo prohrál. Prohrály ty dvě srostlé strany, komentuje filozof Bělohradský rakouské volby

23. květen 2016

Jak nový prezident změní Rakousko? Je neúspěch dvou tradičních vládnoucích stran u našeho jižního souseda obecnějším evropským trendem? Sledujeme rozklad klasických stran a nástup populismu?

„Přímá volba prezidenta je spící démon,“ říká v pořadu Interview Plus filozof a profesor Václav Bělohradský. Mluví s Michaelem Rozsypalem nejen o rakouských prezidentských volbách, ale také rozebírá například otázku, do jaké míry vnímá lidem zvolený prezident legitimnost svých rozhodnutí vůči zbývající vládě a ve vztahu k očekávání, která slíbil.


Jak vidíte, tak osud ODS je zcela vyprázdněn. TOP 09 do jisté míry taky a sociální demokracie ztrácí vůči novému hnutí, protože není schopno nalézt nějaké nové téma, které by zvýšilo její koaliční potenciál. Hlavně směrem k Zeleným a to já považuji za její největší problém. Václav Bělohradský

Rakouské politické strany podle filozofa Bělohradského vytvořily systém, který nazývá proporc. „Že se proporčně všechna místa ve státě proporčně dělí mezi ty dvě vládnoucí strany. Ony se postupně vyprázdnily a nikoho už v podstatě neoslovují,“ říká filozof.

Bělohradský popisuje krizi toho systému: „To, že mezi sebou zápasí dva představitelé něčeho, co je protisystémové, ale jedno je velmi pozitivně protisystémové – to znamená strana Zelených, která vnáší nová hlediska,“ vysvětluje.

Když mluví o vyprázdnění politických stran, má na mysli zvlášť systémový profil strany a osobnosti. „Ty dvě strany mohou vyjít z té krize jen tím, že se otevřou těm hnutím, která teď Hofer a Van der Bellen představují.“

Návrat ke starým tradičním politickým stranám už není možný

Bělohradský si myslí, že to, co se dá sledovat v Rakousku, budeme v budoucnu pozorovat v různých podobách i v jiných evropských zemích. „Myslím, že takový ten styl – být proti systému i tak symbolicky vystupovat, tedy přehnaně, tak nás čeká všude. A čeká nás definitivní odumírání starého politického systému. Návrat ke starým tradičním politickým stranám už není možný,“ říká.

Čím to je? Bělohradský upozorňuje, že například strany jako sociální demokracie nebo křesťansko-demokratická unie už ve svých názvech odkazují k problémům, které jsou svázány s problémy modernosti. Více v ukázce z rozhovoru.

Vyprázdněné osudy politických stran

Bělohradský komentuje v Interview Plus také stav české politické scény. Například to, že slovo populismus bychom podle něj měli opustit: „Kdokoli se postaví mimo ty tradiční strany, tak je automaticky nazván populistou. Babiš je taky populistou jen proto, že je mimo ty tradiční strany, ačkoli s nimi vládne v koalici.“

Vysvětluje, že v případě populismu se jedná o dvě charakteristiky: nedůvěra například ke stranám, ale víra ve vůdce lidu. A také to, že lid má v sobě etiku a že lid vše vyřeší. „Ten lídr se obrátí k tomu lidu a ten lid vrátí do politiky etiku,“ říká.

Poslechněte si zajímavý rozhovor další souvislosti v pořadu Interview Plus

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.