Omezení byrokracie má zlepšit humanitární pomoc. Opatření možná ušetří až miliardu dolarů
Méně byrokratických překážek mezi humanitárními organizacemi a dárci má snížit plýtvání prostředků a zefektivnit pomoc potřebným. Shodli se na tom dnes účastníci humanitárního summitu OSN. V Istanbulu jednali zástupci 80 zemí a řady organizací o tom, jak nejefektivněji poskytovat pomoc v postižených oblastech.
Dárci by podle účastníků summitu měli omezit formality, které často vyžadují. Na druhou stranu humanitárním organizacím by prý pomohlo zeštíhlení byrokratického aparátu.
Podle ředitele české humanitární organizace Člověk v tísni Šimona Pánka mohou ušetřit spíše nadnárodní agentury než nevládní organizace pracující v terénu.
„Když se podíváte na procento, které potřebujeme na chod organizace, administrativu a další věci, tak je tak skromné, že se ušetřit moc nedá. Kde se ale dá ušetřit je na chodu velkých organizací, které jsou prostředníkem mezi vládami a organizacemi pracujícími v terénu. Jsou to například agentury OSN, které velkou část peněz přerozdělují a kde je velmi vysoké finanční ohodnocení,“ popisuje Pánek.
Summit OSN: Omezení byrokracie má zlepšit humanitární pomoc. Téma pro zpravodaje ČRo Jaromíra Marka a ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka
Cílem všech kroků je především to, aby peníze směřovaly k lidem v nouzi a humanitárním pracovníkům.
Pokud by opatření skutečně začala fungovat, mohla by podle odhadů ušetřit až miliardu dolarů, tedy v přepočtu přes 24 miliard korun.
Summit také upozornil, že pomoc přichází do postižených oblastí pozdě. Stále častěji také dochází k útokům na humanitární organizace a jejich pracovníky. Za posledních 10 let se počet napadení zvýšil více než čtyřikrát.
Více peněz na humanitární pomoc
Šimon Pánek z Člověka v tísni je rád, že se summit uskutečnil. Jestli ale přinese konkrétní výsledky, se podle něj ukáže během následujícího roku až dvou.
„Rozhodně pojmenoval řadu problémů. Je potřeba zvyšovat fondy na humanitární pomoc rychlé reakce, ale je i potřeba přistupovat k pomoci systematičtěji a komplexněji a také se nějak pokusit zvýšit sílu, rychlost a schopnost mezinárodního společenství účinněji zastavovat nebo alespoň omezovat konflikty,“ upřesnil Pánek.
Některé vlády už podle něj přislíbily navýšit prostředky na humanitární pomoc. Pánek také doufá, že k postupnému navyšování přistoupí i česká vláda.
„Česká vláda podporuje humanitární pomoc spíše málo. Když se podíváme na rozpočet, je to něco přes 70 milionů na rok na celý svět. Působí to skoro až úsměvně,“ řekl už dříve Pánek.
Summit OSN v Istanbulu se věnuje humanitární situaci ve světě, která je podle odborníků nejhorší od druhé světové války. Účastní se ho na 80 vládních delegací, řada nevládních organizací, podnikatelů a dárců. V oblastech konfliktů žije miliarda lidí a ve světě je podle AFP asi 60 milionů uprchlíků. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje zhruba 125 milionů lidí, což je podobný počet obyvatel, jaký má třeba Japonsko.
„Razantní navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc by určitě České republice slušelo a bylo by to v souladu s tím, jak se chová veřejnost. Když je někde nějaká katastrofa, tak masivně přispívá,“ dodal.
Souhlasil s ním i vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, který na summitu Českou republiku zastupuje. „Je daleko levnější pomáhat lidem v místě, kde jsou, než abychom jim potom pomáhali v Evropě,“ prohlásil před časem Bělobrádek.
