Národní databáze DNA

21. březen 2005
Pod kůži

Národní databáze DNA má být významným pomocníkem v boji proti všem formám trestné činnosti. Policejní prezidium ale minulý rok výrazně omezilo sběr genetických vzorků jenom na nejzávažnější kriminální činy. A přitom právě díky analýze tohoto lidského znaku - kyseliny deoxyribonukleové se u méně závažných případů často podaří odhalit pachatele neobjasněných loupeží a nebo spravedlnosti unikající vrahy.

Ve Velké Britanii je databáze genetických profilů jedním z pilířů novodobé kriminalistiky. Podobně tomu mělo být i v Česku, jenže policejní prezident Jiří Kolář loni na jaře rozhodl o tom, že genetici Kriminalistického ústavu mohou analyzovat jen vzorky, pocházející ze závažné trestné činnosti. Kolářův rozkaz Radiožurnál získal v těchto dnech. Na jeho základě ze spektra geneticky zkoumaných trestných činů tak vypadl i jeden z nejčastějších - krádež, ale také několik odstavců zákona u trestných činů jako ublížení na zdraví, násilí proti skupině obyvatel, zneužití pravomoci veřejného činitele, šíření poplašné zprávy, šíření toxikomanie, nebo nakažlivých chorob. Rozkaz přikazuje zkoumat vzorky pouze u trestných činů s vysokou společenskou nebezpečností, kdy je nejvyšší horní hranice trestní sazby osm let. Z vyjmenovaných deliktů je ale zřejmé, že u nich rozhodně o malou společenskou nebezpečnost nejde. Někdejší genetik Kriminalistického ústavu Daniel Vaněk, který se po odchodu z řad policie podílel například na identifikaci těl z hromadných hrobů v Bosně a Kosovu, rozhodnutí vedení policie nechápe.

Daniel Vaněk: Tu DNA prostě odešlete servisní organizaci vzorek a databáze za vás udělá zbytek práce.

A ve své kritice jde mnohem dál.

Daniel Vaněk: Pokud nebudeme do databáze vkládat vzorky z míst činů té pro Policejní prezidium méně závažné trestné činnosti, kde ta sazba je menší než osm let, tak se připravujeme o jedinečnou možnost objasnit i ty případy, kde ta sazba je nad osm let, u té závažné - znásilnění, vraždy a podobně.

Jak může být analýza DNA zásadní i u méně závažného trestného činu, Vaněk ilustruje na případu, kdy se bývalý tachovský policejní ředitel pokusil v únoru 1999 zakrýt nehodu, spáchanou pod vlivem alkoholu, kterou zavinil jeho podřízený.

Daniel Vaněk: Havaroval s automobilem pod vlivem alkoholu a měla mu být odebrána krev. Ta krev snad byla odebrána, ale tento vlastně policejní důstojník zneužil svého postavení a poskytl vlastně na soudní lékařství na zjištění hladiny alkoholu svoji krev. Rozbor DNA samozřejmě odhalil tento podvod.

Národní databáze DNA k dnešnímu dni čítá zatím nejen necelých devět tisíc sedm set profilů. Šéf Kriminalistického ústavu Praha Jan Hlaváček namítá, že analýza kyseliny deoxyribonukleové je pouze jednou z kriminalistických technik. Omezení sběru vzorků je podle něj jen dočasné.

Jan Hlaváček: Existuje dalších řádově přes dvacet expertizních oborů, a je svým způsobem trošičku umění pracovníků působících na místě činu, především kriminalistických techniků, zajistit i další druhy stop, které pak lze analyzovat, ze kterých lze usoudit třeba, kdo spáchal ten trestný čin, a co si budeme povídat, jsou analýzy, které jsou podstatně levnější, než je ta genetika.

Problém s omezením počtu analýz Hlaváček vysvětluje například tím, že Ústav je zavalen mnohdy zbytečnými žádostmi o zkoumání DNA. Zmiňuje také obrovský nárůst počtu zpracovávaných vzorků. Právě kvůli němu podle něj jeho podřízení, například v necelé půlce loňského roku, nezvládli vyřídit přes jedenáct set žádostí. Dalším faktorem, který výkonnost Ústavu negativně ovlivňuje, je i nedostatek odborníků, nebo nedostačující pracovní prostory, podotýká Hlaváček. Jako problém vnímají zúžení sběru genetických vzorků také poslanci, kteří se specializují na problematiku bezpečnosti. Stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer k tomu například uvádí:

Ivan Langer: Může to vést k omezení schopnosti policie odhalovat pachatele závažné trestné činnosti. Je-li příčinou toho omezení ekonomický důvod, pak to souvisí se schopností policie definovat své priority a vyčlenit dostatek finančních prostředků, aby na to prostě byly peníze.

Také bývalý náměstek ministra vnitra a poslanec ČSSD Petr Ibl doufá, že policie obnoví sběr genetických stop i u běžné kriminality v dohledné době.

Petr Ibl: Samozřejmě, že to problém je, ale sám jsem to řekl, myslím si, že to i z těch kapacitních důvodů, pokud se ta databáze nějakým způsobem naplní a nebo některé tyto trestné činy budou podchyceny, takže se časem přistoupí i na tu drobnou kriminalitu.

Rozporuplný rozkaz policejního prezidenta poukazuje na mnohem širší rozměr problému. V Česku totiž chybí zákon, který by předepisoval povinné odběry genetických vzorků odsouzených lidí, například recidivistů. A ti se takové proceduře tedy nemusejí podrobit. Veškeré pokusy o uzákonění povinného odběru vzorků u pravomocně odsouzených pachatelů zatím skončily fiaskem. Pro šéfa Kriminalistického ústavu Praha Jana Hlaváčka je právě legislativní aktivita jednou z priorit. Paralelu vidí právě ve Velké Britanii, kde se do databáze hlásí dobrovolně i bezúhonní lidé.

Jan Hlaváček: Tam dneska to funguje tak, že je v povědomí občanů, že je právo britského občana státi se členem, když to řeknu takto obrazně, národní databáze DNA.

Výhody - v uvozovkách - členství v klubu DNA jsou zřejmé. Potvrdilo se to například při nedávných záplavách v Asii. Právě díky odebraným vzorkům bylo možné snadno vyřešit dědické řízení pozůstalých po obětech katastrofy.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: hrb
Spustit audio

Více z pořadu