Přišli jsme o polovinu evropských mokřadů, varuje přírodovědkyně

1. červen 2016

Mokřady jsou často skloňovány v souvislosti s klimatickou změnou, se zadržováním vody a živin v krajině a s biodiverzitou. Jakou roli mají v zemědělství? Jaký je jejich současný stav i výhled do budoucnosti? Hostem Magazínu Leonardo byla přírodovědkyně Martina Eiseltová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

„Člověk ve velké většině mokřady vysušil,“ uvedla odbornice. „V Evropě jsme přišli o více než 50 % území původní rozlohy mokřadů.“

Nejvíce z nich zmizelo za posledních 50 let, ale odvodňování krajiny začalo už v období první republiky, vysvětlila Eiseltová.

Podle užší definice za mokřady považujeme močály, prameniště, přilehlé nivy říčních roků, tedy místa, kam se voda rozlévá v období vyšších srážek, ale i příbřežní zóny jezer, rybníků a také rašeliniště.

„Zvláště prameniště jsou jeden z nejohroženějších mokřadních typů, těch u nás v České republice bylo odvodněno téměř 90 %,“ upozornila přírodovědkyně.

A k čemu jsou mokřady dobré? „Můžeme je využívat, sklízet z nich biomasu, jsou také zdrojem ryb. Je ale třeba udržovat ekosystém v rovnováze, tedy nedávat do něj více než je třeba a nebrat z něj více než je třeba.“

Ke zlomu ve způsobu, jak člověk zacházel s mokřady docházelo postupně, většinou v úzké souvislosti se změnou ceny komodit.


Ke zlomu ve způsobu, jak člověk zacházel s mokřady docházelo postupně, většinou v úzké souvislosti se změnou ceny komodit. Například v době, kdy šla nahoru cena za cukr, docházelo k odvodňování mokřadů kvůli převádění na ornou půdu a pěstování cukrové řepy, pak bylo období výstavby rybníků.

Mokřady mají svou významnou úlohu v přeměně oxidu uhličitého na organický uhlík v procesu fotosyntézy. „Ve chvíli, kdy tato biomasa rostlinná nebo živočišná odumírá, tak opět dochází k rozkladu organického uhlíku na CO2.“

„Jde ale o to, že ne veškerá biomasa se rozloží. Část se ukládá, nejen v mokřadech, ale i v půdě. A zvláště v dnešní době je velice žádané, aby se zadržovala organická hmota i na našich polích,“ zdůraznila důležitost mokřad pro zdraví krajiny Martina Eiseltová.

autoři: Terezie Jirásková , dst , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.