Zachrání prasečí dárci naše poškozené orgány?

S transplantací prasečích orgánů, zvláště ledvin, se experimentovalo už poměrně dávno. Bylo to ale v době, kdy se o mechanismech zodpovědných za odmítání nových orgánů moc nevědělo.

„Velmi intenzivně se v posledních 20 letech pracovalo na tzv. humanizaci prasat,“ uvedl v Dnešním Plusu ředitel Ústavu molekulární biologie Akademie věd Václav Hořejší.

Tím je míněna výměna některých genů, které dělají potíže při odhojování transplantátů v lidském organismu. V injekcích lidského genomu do prasat pokročili nejdále vědci z univerzity v Kalifornii.

„Na začátku vědci musí vypnout geny zodpovědné za vývoj prasečího orgánu, poté se do uvolněného prostoru vloží lidské embryonální buňky z těla pacienta. Pak se začne prasečí embryo vyvíjet, už ale s lidským orgánem,“ popsal celý proces ředitel.

Poté by se vývoj přerušil v určité fázi vývoje embrya, a základ lidského orgánu by se mohl transplantovat člověku. „Vývoj tohoto orgánu už by byl dokončen v lidském těle,“ dodal Hořejší.

Už několik let se jako dobrý pokusný orgán jeví být slinivka břišní, jediný přirozený producent inzulínu, v úvahu přicházejí ale také játra.

Kromě Spojených států je velkým tahounem těchto výzkumů také Japonsko, Jižní Korea i Taiwan. Podle Hořejšího je ale nejrychlejší vývoj v těchto technologiích ve Velké Británii.

„V několika posledních letech byly schváleny výzkumy na lidských embryích, které by asi bylo problematické schválit v jiných zemích,“ vysvětlil vědec.

Velkou výhodou nového řešení je minimalizace možnosti odmítnutí transplantovaného orgánu. Kmenové buňky se berou přímo z těla pacienta, do kterého by později vložily, už v podobě nějakého orgánu. Problémy s odmítáním imunitním systémem úplně odpadly.

„V rovině experimentů bychom se mohli klinických výsledků dočkat možná už za pět let. Brání tomu ještě pořád opatrnost, možná i etické ohledy,“ konstatoval Václav Hořejší.