Ostrava přidala další kus do smetanovské sbírky, Branibory
Národní divadlo moravskoslezské chce nastudovat všechny opery Bedřicha Smetany do roku 2024, kdy uplyne 200 let od skladatelova narození. Po 36 letech se tak vrací na jeviště i Braniboři v Čechách.
Jak upozorňuje ředitel Národního divadla moravskoslezského a režisér v jedné osobě Jiří Nekvasil, po roce 1989 se Smetanovy opery objevují na programech divadel jen sporadicky: „Bývala to svým způsobem ne přímo samozřejmost, ale tvorba, ke které se větší divadla vracela – mít pokud možno na repertoáru celého Smetanu nebo velkou část jeho díla. Dneska když se podíváte na repertoár i Národního divadla, zbyla tam pouze Prodaná nevěsta, dvakrát do roka se zahraje Libuše.“
Bude mít Ostrava světové prvenství?
Národní divadlo moravskoslezské chce do roku 2024 nastudovat všechny opery Bedřicha Smetany. Ostravská opera už má dlouhodobě v repertoáru Prodanou nevěstu a od předloňské sezóny také poslední dokončenou Smetanovu operu Čertova stěna. K ní teď přidává i jeho prvotinu, která se z celého cyklu uvádí nejméně. „Je to výzva, smělý projekt, ale jak to tak pozoruju, budeme asi jediným divadlem na světě, které se o to v roce 2024 pokusí,“ věří Nekvasil. Jako další díl cyklu chystá Národní divadlo moravskoslezské na příští sezónu operu Tajemství.
Branibory v Čechách, svoji operní prvotinu, napsal Smetana v letech 1862 a 1863 na libreto Karla Sabiny a uspěl s ní i v soutěži o českou vlasteneckou operu. Jako námět mu posloužilo období po smrti Přemysla Otakara II., kdy začal České země drancovat markrabě Ota Braniborský se svou družinou.
„Opera je všeobecně známá masovými scénami lidu, které spolu s baletem, osvobozeneckou tematikou a romantickým patosem Smetana nejspíše přejímal ze vzoru francouzské velké opery, která byla v Praze v tomto období velice populární. Tímto dílem se cíleně přihlásil k českému obrozenectví a politickému programu národní emancipace,“ přibližuje operu dramaturgyně Eva Mikulášková.
V hlavních rolích se diváci mohou těšit na Martina Bártu / Jakuba Tolaše (Jan Tausendmark, mladý občan pražský), Jana Vacíka / Gianlucu Zampieriho (Jíra, poběhlík), Agnieszku Bochenek-Osieckou / Kristýnu Vylíčilovou (Ludiše, dcera Volframova), Martina Gurbaľa / Richarda Nováka (Kmet) a další.
I když je tato opera ranou Smetanovou operní tvorbou, považuje ji hudební šéf divadla Jakub Klecker za nesmírně poutavou, především díky dramatičnosti sborů a střídání lyrických, zbožných, dramatických i bojovných ploch, které nabízejí divákovi pestrost: „Co se týká hudebního materiálu, opera má jasnou formu v prvním jednání, obsahuje motivy až verdiovské. V dalších jednáních Smetana bojoval s dramaturgickým tokem, proto jsme také škrtali. Celá opera má s pauzou asi dvě hodiny čtyřicet minut.“
„Udeřila naše hodina“ – ukázka z opery Braniboři v Čechách, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Vladimír Válek, Pražský komorní sbor řídí, Jíra – Jozef Brindzák, muž z lidu – Jan Morávek:
