Země EU se shodly na přísnější kontrole zbraní, Česko návrh nepodpoří
Členské státy EU dnes podle očekávání nalezly většinovou politickou shodu nad kompromisním návrhem přísnější směrnice o zbraních pro následující vyjednávání s europarlamentem. Český ministr vnitra Milan Chovanec už při příchodu na dnešní schůzku v Lucembursku zopakoval, že Česku se návrh nelíbí a nepodporuje ho.
„Nová směrnice nalezla rovnováhu mezi zlepšováním bezpečnosti našich občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi," řekl novinářům nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard Van Der Steur.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos připomněl, že otázka lepší kontroly střelných zbraní je prioritou od loňských teroristických útoků v Paříži.
Nová pravidla zpřísňující možnosti pořizování a držení zbraní navrhla Evropská komise loni v prosinci právě jako součást reakce na útoky. Členské země EU o nich jednaly také v takzvaném smíšeném výboru, kde jsou též zástupci Švýcarska, Norska, Islandu či Lichtenštejnska.
V návrhu před jednáním s europarlamentem patří mezi zakázané například krátké palné zbraně se zásobníkem nad 20 nábojů, schopné bez nabíjení vystřelit více než 21 ran, dlouhé palné zbraně se zásobníkem nad deset nábojů, tedy bez nabíjení schopné střílet nejméně jedenáctkrát, či poloautomatické zbraně, které mohou být zkráceny pod 60 centimetrů bez toho, že by byla ohrožena jejich funkčnost. (zdroj: ČTK)
Přísnější pravidla podle nizozemského ministra výrazně snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně, se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou. Směrnice přitom určuje minimální pravidla, země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu.
„Nyní jsou lépe definovány technické parametry, které umožňují zákaz nejnebezpečnějších zbraní," vypočetl Van Der Steur.
Nizozemský ministr připomněl také budoucí označování zbraní, které zlepší jejich dohledatelnost a lepší přeshraniční informační výměnu. Údaje o zbrani a jejích "zásadních částech", by měly být uchovávány 20 let.
Česko odmítne část směrnice EU o zbraních. My se svých lidí nebojíme, řekl ministr vnitra
Číst článek
V Česku tuto věc odmítly vláda i obě komory parlamentu s poukazem na to, že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými.
Podle Van Der Steura se ale v nedávných teroristických útocích ukázalo, že část použitých zbraní byly právě deaktivované a původně legální střelné zbraně, které byly následně nezákonně reaktivovány.
Nizozemské předsednictví, které kompromis připravovalo, dosáhlo shody nad množstvím výjimek, například pro sportovní střelce. Van Der Steur míní, že se podařilo najít rovnováhu mezi potřebou posílit bezpečnost na jedné straně a "existující praxí" v řadě členských států na straně druhé.
Příkladem může být Švýcarsko, kde mají tradičně bývalí vojáci doma poloautomatické zbraně. „V diskusi byly státy, které chtěly jít ještě o kus dál. A jiné, které říkaly, že už to zachází moc daleko. V zásadě proto se nám podařilo kompromis najít," poznamenal Nizozemec.
Nizozemsko je v první polovině roku předsednická země EU. Vyjednávání s europarlamentem ale bude především na následujícím slovenském předsednictví. Příslušný výbor parlamentu svůj postoj odsouhlasí podle až všeho příští týden, jednání se tak budou odehrávat nejspíš i v září.
