Libanonci umí na válku zapomenout a užívat si života. Třeba na festivalu třešní

Na začátku války v Sýrii mnozí analytici předpovídali, že se konflikt přelije i do sousedního Libanonu. Islámský stát dokonce vyhrožoval, že tato malá země bude dalším cílem jeho rozšiřování. Několik útoků skutečně podnikl, při tom posledním zemřelo v Bejrútu v listopadu 40 lidí. Během pěti let syrského konfliktu ale Libanon situaci zvládá. A Libanonci si užívají života tak, jako by pár kilometrů od nich žádná válka nebyla.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místní pěstitelé na festivalu v Hammáně

Místní pěstitelé na festivalu v Hammáně | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Libanonskou hymnou začíná v horské vesnici Hammána festival třešní. Na návsi už se sešlo několik tisíc lidí a to, co tu roste na stromech všude v okolí, si jejich pozornost zaslouží.

„Hammána leží v nadmořské výšce 1200 metrů a zdejší třesně jsou proslavené. Je tu vydatný pramen Šaghúr, který dává třešním výbornou chuť," říká pěstitelka Suzán Abú Chálidová skupině návštěvníků s dětmi, kteří se chystají k samosběru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Atmosféru festivalu třešní v libanonské vesnici Hammána přiblížil zpravodaj Štěpán Macháček

Vede je pak do terasovitého sadu, kde se větve stromků úplně ohýbají pod hrozny velkých černých plodů. Suzánina rodina z Hammány pochází. Za občanské války v 80. letech ale odešla dolů do Bejrútu a teď tu bydlí jen sezónně a rozšiřuje své sady. Dnes už mají 250 stromků.

„Třešně se pěstují i jinde v Libanonu, nikde ale nemají takovou chuť, jako tady v Hammáně," chlubí se paní Suzán.

Samosběr byl součástí festivalu třešní | Foto: Štěpán Macháček

Samosběr je dnes zdarma a pěstitelům ho kompenzuje radnice jako součást propagace obce. Libanonci jsou v místních a nevládních aktivitách na Blízkém východě výjimeční. „Já mám tyhle iniciativy ráda, když město nebo region propaguje něco svého. Takhle se dá skutečně podpořit místní ekonomika," myslí si Hoda, která si k Suzán přijela natrhat třešně až z pobřežního Batrúnu.

Zpátky na návsi už je festival v plném proudu. Stánky přetékají obrovskými třešněmi. Světlé chrupky střídají černé srdcovky, prodávají se tu na hromadách, ve vaničkách, v sáčcích i v hroznech. Stánkaři nabízejí i jiné místní produkty, pan Tanios si na chodníku dokonce rozložil destilační soupravu a vypaluje tu do lahví arak. Dělá ho ale tradičně z vinných hroznů, třešně se tedy ani v Hammáně v alkohol nepřeměňují.

Ferrari mezi třešněmi

Hlouček lidí se na ulici dává do tance. Bujará atmosféra naprosto ignoruje válku, která za kopcem v Sýrii zuří. Hamúda Aawar ja na festivalu se ženou.

„Válka snad jednou skončí. Kdyby všichni lidé milovali život, válka by nebyla. A my Libanonci si život užíváme. Báli jsme se za naší občanské války od roku 1975. Ta nás otužila a zvykli jsme si. Na strach jsme se už vykašlali a užíváme si každý den," říká.

A Libanonci si života i peněz užívat opravdu umějí. Součástí festivalu je i dostaveníčko vozů Ferrari. V malé vesničce se jich sjelo hned několik desítek, za volantem některých sedí i ženy. Majitel jednoho červeného krasavce tvrdí, že je to jen zlomek toho, co po zdejších silnicích jezdí.

ČRo, Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme