Ohlédnutí za Šestatřicátníky ve vltavském Pátečním večeru
Dvouhodinový pořad o skupině přátel a autorů s rokem (kolem roku) narození 1936, kteří se v letech 1952/53 začali setkávat, diskutovat a publikovat své texty. Pražsko-brněnský okruh se stal základem šířeji pojímané generační vrstvy označované jako Šestatřicátníci.
Před šedesáti lety, 28. února 1956, napsal Václav Havel z Engelsova nábřeží v Praze na Antonínskou ulici do Brna Jiřímu Paukertovi: „Milý Jirko, uvažuji o tom, že bych šel v září na studie do SSSR... Možná bych tam měl možnost studovat zámořskou dopravu... Celou tu věc nechápu jinak než jako určité literární dobrodružství... Budu mít možnost naučit se perfektně ruštinu a studovat tam ‚na místě‘ ruskou literaturu. Budu mít daleko lepší možnost dostat se skrze svoje zaměstnání po absolutoriu do ciziny...“
Jiří Paukert je vlastní jméno básníka Jiřího Kuběny, který slaví 80. narozeniny na Bítově, kde žije. Léta zde pracoval jako správce hradu. Dopisy, které si vyměňoval s Václavem Havlem, ale i Josefem Topolem, Janem Koblasou a dalšími, čekají na zpracování a zveřejnění. Jiří Kuběna to považuje za svůj nejbližší úkol.
V roce 1956 bylo Šestatřicátníkům dvacet let. Ale to už uplynuly tři čtyři roky od chvíle, kdy v Praze a Brně vzniklo neformální sdružení studentů, kteří zprvu vedli politické debaty, ale časem se více zaměřovali na literaturu a umění. To hlavně ti brněnští: Jiří Kuběna, Pavel Švanda, Věra Linhartová, Viola Fischerová, Alena Wagnerová. V Praze psal Václav Havel eseje a někteří další juvenilní poezii, u níž ale nezůstali.
Původní, „pravé“, jádro Šestatřicátníků se na ose Praha-Brno dalo dohromady díky korespondenci Jiřího Paukerta-Kuběny s Radimem Kopeckým. Spolužáci z dejvického Gymnázia Edvarda Beneše byli od roku 1950 odkázáni na dopisy, neboť je od sebe vzdálil běh dějin – kariérní pád jejich otců po roce 1948. Důstojník generálního štábu Paukert byl degradován a vystěhován s rodinou do Brna a československý diplomat Kopecký zatčen a nakonec odsouzen za údajnou velezradu a špionáž k šestnácti a půl letům vězení. Radim Kopecký se znal s Havlem, neboť synové z dříve prominentních rodin, nyní s omezenými možnostmi studia, se setkávali a diskutovali spolu.
Tak vznikli Šestatřicátníci a jejich, snad vůbec první český, byť studentský, samizdat – časopis Rozhovory 36. Havel v srpnu 1953 bilancuje ve stati Po roce sochařské práce fungování pražského kroužku a musí reflektovat názorový nesoulad a obtíže při docházení ke konzistentním závěrům. Příchod brněnské „šestky“ byl proto občerstvující.
Označení Šestatřicátníci se později začalo používat k vystižení širšího generačního kontextu – takto volně s okruhem souvisí i Josef Topol a další.
V Pátečním večeru jste slyšeli vedle archivních nahrávek s Václavem Havlem, Violou Fischerovou, Josefem Topolem aj. i něco nového: rozhovor s Jiřím Kuběnou, Pavlem Švandou a s herečkou Marií Tomášovou, která spolu s Janem Třískou recitovala verše na prvním veřejném večeru Společnosti přátel Jiřího Kuběny v pražském Mánesu, 17. dubna 1966. Zazněly nepublikované dopisy Václava Havla a Josefa Topola a pásmo Kuběnových veršů v interpretaci Martina Dohnala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
