Brexit by měl katastrofální důsledky pro postavení Evropské unie na světové scéně

Píše o tom agentura AFP. Načasování referenda snad ani nemohlo být horší – přichází v době, kdy unie bojuje s nejhorší migrační krizí od druhé světové války a hrozbou terorismu.

Analytici upozorňují, že rozdělení unie po odchodu Británie by zřejmě využilo Rusko, jehož vztahy s osmadvacítkou vážně narušila anexe Krymu a agrese na Ukrajině.

Velmoci jako Spojené státy, Čína nebo Indie by považovaly unii bez Británie za politicky i geopoliticky oslabenou. Unie přitom dlouhodobě usiluje o vliv na mezinárodní scéně. Zúčastnila se jednání o omezení jaderného programu Íránu a těsně spolupracuje s Washingtonem a Moskvou na oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci.

Británie je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významnou součástí Severoatlantické aliance, a její ztráta by tak výrazně snížila evropský vliv a respekt po celém světě.

Podle analytiků by brexit vyslal mezinárodnímu společenství znamení, že Evropská unie spěje pomalu, ale jistě k zániku. Takového oslabení by nepochybně leckdo využil. Unie by zaznamenala ztrátu vlivu i v Latinské Americe a Jihovýchodní Asii, které ji dnes považují za vzorové regionální uskupení.

Evropská armáda bez Britů?

Někteří analytikové jsou také přesvědčeni, že brexit by definitivně zmařil úsilí o vytvoření společné celoevropské bezpečnostní a obranné politiky. Bez britské armády by bylo sporné, zda má smysl usilovat o vojenskou integraci.

Ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová zrovna dokončuje revizi návrhu a připravuje novou koncepci této politiky tak, aby odrážela změny v okolí osmadvacítky, jako je zmrazení vztahů s Ruskem nebo válka v Sýrii. Chce ji předložit evropským politikům hned po britském referendu.

Jestli Británie z Evropské unie vystoupí, budou hlavními hráči v oblastech zahraničních vztahů a obrany Francie a Německo. Ty mají údajně připravený „plán B“ pro případ, že Britové unii opustí. Někteří analytikové však namítají, že Británie v obou oblastech stejně hraje stále menší roli a ani se nezúčastnila jednání o konfliktu na Ukrajině. Jestli ale z unie odejde, zůstane jedinou jadernou velmocí osmadvacítky Francie, která bude zároveň i jediným evropským stálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Brexitáři mají převahu

Francouze však podle analytiků víc zajímá jejich vlastní role na mezinárodní scéně a vlastní zájmy než ty celoevropské. Jeden nejmenovaný evropský diplomat přiznal, že unie si raději ani nechce představovat, jaké důsledky by pro ni brexit měl, uzavírá agentura AFP.

Logo|foto:Český rozhlas

Podle exkluzivního průzkumu britského deníku Independent z tohoto týdne došlo k desetiprocentnímu růstu počtu zastánců vystoupení z Evropské unie. Šetření ukázalo, že 55% respondentů si přeje odejít a 45% zůstat. Jde o největší náskok stoupenců brexitu za poslední rok.

Před rokem měli desetiprocentní náskok naopak příznivci členství v unii. Nejnovější výsledky naznačují, že Britové jsou ochotni hlasovat pro brexit, třebaže jsou s ním spojena určitá rizika. Setrvání v unii podporují nejvíc Skotové, kde pro ně chce hlasovat 60% dotázaných. Jinde v Británii je to však naopak – například v Londýně je 56% zastánců odchodu a 44% stoupenců unie.

Odborníci na průzkumy veřejného mínění nicméně zdůrazňují, že je příliš brzy předvídat výsledek hlasování. Připomínají také referendum o skotské nezávislosti, před kterým se také zdálo, že zvítězí nacionalisté.