Tančící dům je v Praze už 20 let, stále vyvolává rozporuplné reakce
Dnes je to přesně 20 let, kdy začal zkušební provoz Tančícího domu. Ikona moderní architektury stojí v Praze na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Je dílem architektů Vlado Miluniće a Franka Gehryho, kteří ke spolupráci na interiérech přizvali i architektku Evu Jiřičnou. Budova už od samého počátku vyvolávala jak nadšení, tak nesouhlas.
V budově je teď galerie a minulý týden s velkou pompou otevřela výstavu s názvem Retro, která ukazuje 70. a 80. léta v bývalém Československu. Tím se budova více vrátila k původnímu záměru architektů. Vlado Milunič v roce 2007 zavzpomínal na původní představy.
„V roce 1986 jsme se rozhodli, že by to mohl být dům plný kultury, aby zóna kultury, která byla na Národní třídě, pokračovala nějakým způsobem dál.“
Panelové byty i dobové obchody a zboží představuje výstava Retro 70.–80. let
Číst článek
Milunič si přál, aby nový dům vyjadřoval stav společnosti, která se z totalitní strnulosti dává do pohybu. Proto má budova vzadu statickou kamennou věž a v popředí věž dynamickou, skleněnou. Obě části, připomínající postavy tanečníků Freda Astaira a Ginger Rogersové, nakonec daly stavbě druhé jméno.
Podle Miluniče je také Tančící dům první stavbou na světě, jejíž dokumentace je vypracovaná v 3D počítačovém programu.
Ocenění a rozporuplné reakce
Už na konci roku 1996 získal Tančící dům v anketě amerického týdeníku Time nejvyšší ocenění v kategorii designu. V Česku ovšem zpočátku vyvolával velmi rozporuplné reakce. Mnozí považovali jeho zasazení mezi historické domy za nevhodné.
Dlouhá léta byl Tančící dům hlavně kancelářskou budovou. Lákal turisty, ale Pražané do něj příliš nechodili.
Původním investorem byla nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden. V roce 2013 budovu prodala. Za 360 milionů korun ji koupila firma Pražská správa nemovitostí, která patří realitnímu magnátovi Václavu Skalovi.
Podle prezidenta Asociace realitních kanceláří Jaroslava Novotného v době stavby bylo v Praze málo reprezentativních kancelářských budov. Proto byl o Tančící dům zájem. Teď je sice konkurence větší a podniky preferují lokality s parkovacími místy nebo u metra, přesto je to stále zajímavá adresa.
„Samozřejmě má i určitou výnosovou hodnotu, pro vlastníka může být zajímavé i to, že autorem jsou slavní architekti, takže je zajímavým objektem v rámci Prahy i České republiky.“
V Tančícím domě je využitelná plocha víc než tři tisíce čtverečních metrů kancelářských prostor na celkem šesti podlažích. Z nich téměř dva tisíce v současné době podle internetových stránek na své nájemce čeká. V nejvyšším patře je restaurace zaměřená na francouzskou kuchyni.
