Velikonoce vyvrcholily pomlázkou, tu v Polsku neznají
Velikonoční období vrcholí tradiční českou pomlázkou. Koledování spojené s "mrskačkou" je jedním z posledních stále živých lidových zvyků. Doloženo je to už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století. Ježíšovo ukřižování je podle křesťanské víry výkupnou smrtí za lidské hříchy. Velikonoce, vrcholící v neděli slavností jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání, jsou hlavním svátkem církevního roku a osvětlují podstatu křesťanské víry.
Co ale "mrskačka" vlastně symbolizuje, prozradil středočeský etnograf Dalibor Hobl. "Věřilo se, že na děvčata se přenáší nová síla, nová krása z nových čerstvých proutků," vysvětlil.
Dodržování velikonočních tradic je dodnes velmi silné na Moravě. Například ve Vlčnově na Uherskohradišťsku krojovaní mládenci doprovázeli dnes při velikonoční pomlázce svého krále, desetiletého Vlastimila Ježka. Chlapci si na cestu za děvčaty oblékli tradiční vlčnovské kroje. Na obchůzku, které se na Slovácku říká mrskačka, se všichni společně vydali po ranní velikonoční mši. Vlčnovské slavnosti, spojené s proslulou Jízdou králů, se v obci uskuteční na konci května. Při květnových slavnostech pojede král na koni, oblečený v dívčím kroji a s růží v ústech.
"Samozřejmě s pomlázkou je spojeno zdobení kraslic. Dá se říct, že Čechy a hlavně Morava a Slovensko jsou křižovatkou tolika druhů a typů různých zdobení kraslic, že to nemá nikde ve světě obdoby," doplnil etnograf Hobl. Ve zdobení kraslic se třeba mohly zdokonalit účastnice kurzu, který pro ně připravilo slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Lekce vedla zkušená krasličářka Zdeňka Rajsigová ze Starého Města na Uherskohradišťsku. "Ženy se naučily, jak vajíčka správně nejen vyfouknout, ale také dobře obarvit, aby barva byla matná a kapky barvy po skořápce nestékaly," řekla etnografka Marta Kondrová.
Své velikonoční zvyky mají i slovenští Rómové, kteří se usadili na Ostravsku. K těmto zvykům patří například polévání vodou. Dívky v osadách většinou skončily pod pumpou nebo v potoku. Vajíčka barvily v cibulovém nálevu a celá rodina chodila do kostela, kde si nechal požehnat jídlo. Důležitá byla i skladba jídla. Nechyběly holubky nebo goja, tedy střeva plněná bramborami nebo mletým masem, a další pochoutky, říká Helena Jurečková. "Uzené, mazanec, beránek a takový zvláštní sýr jsme doma dělali, jak to dělávám doma já každý rok. To se dělá z vajec a mléka, trošku cukru, trošku soli. Je to výborné, takové vláčné. Krájí se to. Svážu to do utěrky, okape to celý den a přes noc a ráno se to může krájet k uzenému. Je to výborné," přiblížila Helena Jurečková.
Polévání vodou hraje důležitou roli o Velikonocích také u Poláků, kteří naopak vůbec neznají pomlázku. Velikonoce se v Polsku i v jiných zemích původně slavily tři dny - od neděla až do úterka. V neděli se doma scházeli nejbližší příbuzní, v pondělí se pak chodilo k přátelům a muži polévali dívky vodou. Největší úspěch v životě pak měla ta, která byla mokrá od hlavy až k patě. V úterý to bývalo obráceně a šaty si museli sušit muži. Úterý se už se ale z neznámých důvodů tímto způsobem nějaký čas neslaví. Zato v pondělí je v Polsku doslova nebezpečné vycházet na ulici. Venku totiž řádí bandy výrostků, kteří polévají vodou každého, kdo se dostane do jejich zorného pole.
Velikonoce jsou pro Poláky nejdůležitějším svátkem v roce. Ctí je přes 90 procent lidí. Vnímají je totiž jako základ křesťanské víry. Zmrtvýchvstání Ježíše Krista je pro ně důkazem toho, že i je čeká totéž. "U nás se jenom polévá vodou a nejčastěji se polévají jenom svobodné slečny a polévají je vodou jenom svobodní kluci. Probíhá to vždycky dopoledne. Dopoledne je samozřejmě mše v kostele a po mši velmi často jedou hasiči po vesnicích a už polévají i lidi vodou. To jen tak pro zábavu. A doma velice často, tak jako v soukromí, nepolévá manžel vodou manželku, ale postříká ji opatrně parfémem," přiblížila místní tradice Beata Vaculíková, Polka žijící v Česku.
Velikonoční svátky v Polsku ale také znamenají zvýšený počet dopravních nehod. O víkendu zahynulo na místních silnicích kolem dvaceti osob a téměř pět set lidí bylo zraněno. Důvodem tragických nehod byla především nepřiměřená rychlost a alkohol za volantem. Policie zadržela více než tisíc opilých řidičů, přestože všichni vědí, že o svátcích policie vždy posiluje kontroly. V pohotovosti je teď zhruba deset tisíc dopravních policistů.
Příští rok budou Velikonoce vrcholit 16. dubna.
