Žáci se učí z vyprávění pamětníků. Poslechněte si příběhy jejich sousedů

26. červen 2016

Denně se potkávají na ulici, v obchodech, doma. Přesto k sobě mají žáci a senioři daleko. Podle odborníků už léta dochází k nové společenské situaci. Teenageři si se starými lidmi takřka nepovídají.

Podle odborníků se rozpadají rodinné vztahy a nedochází k přirozenému předávání zkušeností a životních hodnot. Ztrácí se úcta a respekt ke stáří. Ze strany seniorů narůstá skepse a reagují na teenagery apriorně podrážděně. „Teenageři řeší nové mobilní technologie, senioři sledují v televizi nekonečné seriály, nemají o čem spolu mluvit,“ paušalizují situaci sociologové. Přitom tomu tak být nemusí.

Příběhy našich sousedů

Ve světě se objevují projekty, které prostřednictvím např. internetového Skypu nabízí doučování. Senior přes internet učí žáka angličtinu, matematiku nebo další předměty. Jiný projekt, Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum, seznamuje žáky a studenty s rozhlasovou a televizí dokumentaristikou.

Žáci využívají diktafonu nebo kamery k záznamu vzpomínek starého člověka, digitalizují rodinné fotografie, hledají v archivech, ověřují vyprávění pamětníka, používají editační zvukové a videoprogramy, tvoří scénáře a reportáže. Některé z nich, které vznikly v posledním půlroce v Praze, Pardubicích, Zábřehu a Mostě, uslyšíte v dalším dokumentu z cyklu Příběhy 20. století.

Žáci ZŠ Ohradní, Praha 4, ve studiu Českého rozhlasu

Do vzdělávacího projektu Příběhy našich sousedů se zapojilo 41 měst, 2 319 žáků, 548 seniorů, 337 pedagogů. „Věříme, že předávání zkušeností mezi generacemi je nejpřirozenější způsob vzdělávání. Žádná učebnice nedokáže tak jedinečným způsobem inspirovat jako vyprávěný příběh,“ říká Magdaléna Benešová z Post Bellum.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio