Irové se za reprezentací vypravili v obytných vozech. Ve Francii chtějí zůstat co nejdéle
Francií kočuje zelená karavana. Fanoušci z Irské republiky patří k nejoddanějším a důkaz v těchto dnech naleznete v tábořištích kolem Lyonu, kde se jejich tým v neděli utká v osmifinále fotbalového Eura s domácími Francouzi. Karavanová kultura je v Irsku silná a tisíce Irů se vydaly podpořit svůj tým právě v obytných vozech.
„Není to zlý život,“ říká o svém už víc než dvoutýdenním putování šedovlasý John. Ve Francii ve stínu svého karavanu na kempinkové stoličce rád srká kávu.
Není irská, protože tenhle Ir whisky nepije, i když je z města, kde se taky destiluje jako o závod. Sligo leží na drsném atlantickém pobřeží.
John se nejprve přepravil do Anglie, odtud trajektem do francouzského Le Havru a teď už má na tachometru skoro dva a půl tisíce kilometrů. „Paříž, Bordeaux, Lille a pak jedenáct hodin sem do Lyonu,“ vypráví John.
Není to zlý život, těší se irští příznivci z putování po Francii, kde na evropském šampionátu podporují fotbalovou reprezentaci Irska
Tuhle trasu, která kopíruje dějiště zápasů irské reprezentace, má za sebou i další parta kamarádů. A je natolik únavná, že řidič a kuchař v jedné osobě, od kterého Connor a Bernard na cestách nejčastěji žádají klasickou irskou snídani s párky a slaninou, zrovna uvnitř doháněl spánkový deficit.
A zřejmě ještě i bouřlivou noc na čtvrtek, kdy severofrancouzské Lille zaplavila irská radost z postupové výhry nad Italy. Bernard ji prý předpovídal, dokonce ho při tom natočila irská televize.
Získal tak novou přezdívku – podle slavné německé chobotnice, která přesně určovala výsledky při mistrovství světa před šesti lety. „Říkají mi Octopus,“ neskrývá Bernard, jenž nedělní duel s Francií odhaduje na remízu a postup Irska na penalty.
Pokud to irští reprezentanti dokážou, nejenže způsobí senzaci, ale také prodlouží karavanové dobrodružství záplavě svých krajanů, kteří tímhle způsobem často ve Francii tráví i běžnou dovolenou. Tahle je ale jiná, často v ní chybí ženský element.
Je to tak i u Johna ze sousedního karavanu, který se od roku 1988 vydal za Iry už na šestý šampionát. Taky on přijel s kamarády a ve Francii klidně zůstane, i kdyby jeho tým postupoval až do finále. „Ženu a děti jsem poslal na dovolenou do Bulharska,“ směje se.
