Evropská unie se nemůže tvářit, že se nic nestalo, řekl Zaorálek k hlasování o brexitu
Tvářit se, že se nic nestalo, by byla špatná odpověď Evropské unie na hlasování o brexitu. Po schůzce ministrů zahraničí zemí V4 plus Francie a Německa v Praze to řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Unie podle něj nyní musí začít řešit praktické problémy svých obyvatel.
„Špatnou odpovědí by byla překotná integrace – po tom, co jsme viděli – a špatnou odpovědí by bylo tvářit se, že se nic nestalo,“ poznamenal Zaorálek.
Britské referendum se uskutečnilo minulý týden ve čtvrtek a těsná většina hlasujících se v něm vyslovila pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Aby se tak stalo, je však třeba nejdřív celý proces spustit. To mají v rukou britští politici.
O dění kolem brexitu mluvili Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů, spolupracovník ČRo v Londýně Jan Jůn a ekonom Jan Bureš
Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák považuje za lepší stávající nejistotu neprotahovat. „Myslím si, že lidé v Británii na prvním místě, ale i ve zbytku Evropy si zaslouží vědět, co to jejich rozhodnutí v hlasování přinese,“ řekl Lajčák.
Právě Slovensko bude od 1. července předsednickou zemí Evropské unie a jednání s Velkou Británií mu tak zřejmě zaberou velkou část agendy.
O tom, jak dál po brexitu, dnes jednali ministři zahraniční zemí V4 – tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska – a schůzky v Černínském paláci se trochu netradičně účastnili i šéfové diplomacií Německa a Francie.
Konkrétních výstupů však novináři po jednání slyšeli jen málo. Místo očekávaných šesti projevů patřil závěrečný brífink jen Zaorálkovi, který mluvil o tom, že po hlasování o brexitu musí EU a Británie najít nový vzájemný vztah a že to je úkol pro dvě strany.
Sobotka: Po brexitu hrozí vlna separatismu, EU jí musí čelit
Číst článek
Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl považuje dnešní schůzku za součást „přípravné fáze“ před samotnými jednáními mezi EU a Brity. V nich pak předpokládá jednotný postoj sedmadvacítky.
„Jsem si jist, že nedojde k tomu, jak si možná někteří zastánci brexitu v Británii představovali, že by došlo třeba k omezení migrace z části Evropské unie a z části nikoli, to je prostě pozice, která je i pro staré členské země i třeba pro Evropskou komisi naprosto nepřijatelná,“ podotkl Kratochvíl.
Nečeká však ani zrychlení integrace. „Spíše výsledkem bude mnohem větší flexibilita, prostě větší rozdíly podle národních priorit jednotlivých členských států,“ dodal.
EU prý s Británií nebude neformálně jednat, dokud neoznámí odchod
Číst článek
Ekonom Jan Bureš se domnívá, že bude v zájmu Evropské unie nastavit takové podmínky, které by Británii nesrazily do příliš velké recese.
„Současně na druhou stranu ale budou evropští lídři určitě zvažovat i to, aby podmínky pro Británii nebyly příliš výhodné a Británie se tím pádem nestala určitým modelem pro jiné země, kde v tuto chvíli sílí euroskeptické strany,“ dodal Bureš.
Sedmadvacet unijních ministrů zahraničí – tedy všichni až na britského – bude směřování unie po brexitu řešit na schůzce v červenci. Ta se uskuteční nejspíš v Bratislavě.
