Karel Wichs: Španělský premiér Mariano Rajoy zahájí jednání o povolební koalici

27. červen 2016

Názory a argumenty

Španělsko po nedělních parlamentních volbách je na tom přibližně stejně jako před nimi. Výsledky voleb jsou podobné jako v prosinci minulého roku, kvůli nimž se nyní musely opakovat.

Tedy až na účast voličů, která byla letos nejnižší v historii demokratických voleb. Nebyla však zas tak nízká, bezmála 70 procent. Lidovci získali nejvíc, dokonce si o 14 křesel polepšili. Schází jim ale ještě 39 do nadpoloviční většiny 176 poslanců, aby mohli vládnout bez koaličního partnera.

Toho budou těžko hledat, protože mají na svědomí několik korupčních afér, které nejsou zatím soudně dořešené. Možná by o společnou vládu s nimi uvažovalo hnutí Ciudadanos (Občané), jež vzniklo v minulém desetiletí.

To by však nesměl lidovce vést přesluhující premiér Mariano Rajoy, který je symbolem špatně uhlídané korupce. Nehledě na to, že Ciudadanos získali jen 32 poslaneckých křesel.

Druhá strana nového tisíciletí vytvořila pod názvem Unidos podemos (Jednotni můžeme) uskupení všech menších subjektů nalevo od socialistů. Jejich vůdce Pablo Iglesias doufal, že bude mít víc křesel než socialisté. Potom že jim nabídne společnou vládu, což po volbách v minulém roce odmítal.

Volby unavují

Přesluhující premiér Mariano Rajoy je symbolem špatně uhlídané korupce|foto: ČTK/AP, Paul White,ČTK

Přecenil však své síly a s 71 poslanci zůstalo uskupení na třetím místě za socialisty. Ti získali o 5 křesel méně a mají 85 poslanců, ale zůstávají stranou, která má největší koaliční potenciál.

Teoretickým řešením by mohla být koalice lidovců se socialisty, ale to nikdo ani nenaznačil a mohlo by to znamenat konec tradičních stran.

Někteří tvrdí, že kdyby došlo k dalšímu opakování voleb, lidovci by už získali nadpoloviční většinu křesel. Ostatně, lidovci s tím počítali už před nedělními volbami. Jiní však sarkasticky konstatují, že opakování patových voleb je nejlepším způsobem jak prodlužovat vládu nezvolených lidovců.

Ukazuje se, že nic neřešící volby už začínají unavovat, že tradiční strany nemusí být odepsané, že nálada voličů se přesouvá do stran středu, že separatisté nebodují a že opakování voleb nemá vliv na vývoj ekonomiky.

Makroekonomický růst Španělska je jedním z nejrychlejších v Evropské unii. Počet chudých bohužel však stoupá taky.