Sinfonietta, cvičení i vztahy. Před 90 lety měli sokolové slet prvně na stadionu na Strahově

Před 90 lety měli sokolové slet poprvé na pražském Strahově. Hlavní cvičení začala 4. července 1926 a z tribun nově postaveného stadionu je sledovalo zhruba 160 tisíc diváků. Na sletu se představilo skoro 150 tisíc cvičenců a některé skladby sledoval z náčelnického můstku i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Pro Dagmar Evaldovou je však důležitější jiná věc. Slet totiž ovlivnil vztah jejích rodičů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chlumčany - historický prapor sokolské jednoty

Chlumčany - historický prapor sokolské jednoty | Foto: David Hertl | Zdroj: Český rozhlas

Hudební skladatel a sokol Leoš Janáček složil pro 8. slet slavnou Sinfoniettu.

Skladba měla premiéru na uměleckém večeru pro dorost a nejspíš ji tak poslouchal i Karel Evald – zanícený sokol, který přivezl do Prahy skupinu dorostenců ze slovenského městečka Sečovce u Trebišova, kde pracoval jako soudce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O všesokolském sletu v roce 1926 a o příběhu sokola Karla Evalda natáčel Jaroslav Skalický

„Tam tedy v tom šestadvacátém roce s těmi dorostenci cvičil a tady doslova píše: Prostná dorostenců jsou báseň, viděl jsem je přímo vzorně zacvičená při veřejném cvičení Jednoty Košické,“ čte Dagmar Evaldová z úhledně napsaného dopisu, který její otec adresoval její matce.

Tehdy ovšem nebyla Anděla ještě Karlova manželka, ale zatím jen sokolská láska. Anděla také pro chlapce sehnala peníze na cestu.

„Byl z toho opravdu asi nadšený, to už píše zase ze Sečovců, jak hoši byli šťastní, jak ho potkávají ve městě a hrnou se k němu a říkají: Bratře, my ti tak děkujeme, to bylo tak krásný,“ líčí Dagmar Evaldová.

OBRAZEM: Strahovský stadion se otevřel před 90 lety. Dnes je téměř nevyužívaný

Číst článek

Úspěšné vystoupení a slavnostní atmosféra ovlivnila i vztah sokolské dvojice.

„Tatínek se dva roky už o maminku ucházel, ale ta udržovala přísně jenom přátelství. Když byla ta sletová nálada a viděla, jak je oblíbený všude v Sokole, tak se nad ním smilovala a dovolila, aby požádal rodiče o její ruku. Pak už vždycky jsme byli i jako děti na všech dalších sletech,“ podotýká žena.

Na desátém sletu v roce 1938 sokolové manifestovali svoje odhodlání a připravenost bránit republiku před nastupujícím fašismem. Slavná prostná s názvem Přísaha republice cvičilo najednou 30 tisíc mužů.

10.všesokolský slet 1938 - Disman vpravo | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Karel Evald nepřísahal nadarmo. Za okupace se zapojil do odbojové sokolské skupiny Jindra. Nacisté ho odhalili a v roce 1943 popravili.

„Táta ke mně přišel a říkal: Kdybych se nevrátil vůbec, tak nezapomeň, že jsem z tebe chtěl mít opravdovou sokolku. To je prostě závazek na celý život,“ dodává Dagmar Evaldová.

Jak slíbila svému otci, zůstala Dagmar Evaldové Sokolu věrná. Nyní v něm působí jako vzdělavatelka.

Jaroslav Skalický, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme