Agroekoložka: Příroda je díky klimatické změně posunutá o dva týdny dopředu

7. červenec 2016

Jaký dopad mají klimatické změny na volně rostoucí rostliny a divoce žijící živočichy? Jak tyto vlivy studovat, a jak se jim můžeme přizpůsobit?

„Když se podíváme na vývoj průměrné roční teploty v České republice za posledních 150 let, můžeme pozorovat, že se zvýšila,“ potvrdila v Magazínu Leonardo agroekoložka Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Tento trend činí zhruba nárůst o 1.3 stupně Celsia. „To je v tak krátkém horizontu poměrně intenzivní změna.“

Průvodním jevem klimatické změny jsou extrémní agrometeorologické jevy jako suché epizody, povodně, vlny veder, pozdní mrazíky nebo kroupy.

Tyto změny jsou samozřejmě globální, ale jejich průběh se liší podle podnebního pásma. „Kdybychom se podívali na sever Evropy, tak tam čelí opačným extrémům, tam se teplota snižuje,“ vysvětlila Bartošová.

Zde přichází na pomoc vědní obor fenologie, která se zabývá tím, jaká jsou načasování různých vývojových fází u rostlin a živočichů.

Fenolog tedy sleduje, jakým způsobem se vyvíjí rostliny, keře a byliny. „Všímáte si, kdy kvetou, kdy se olisťují a podobně.“

Odpovědnost za adaptaci nese i vláda

„Když se díváme na desetiletí staré fenologické záznamy, můžeme vidět, že načasování jednotlivých fází se mění a jednoduše řečeno přichází dříve, zhruba o čtrnáct dnů,“ tvrdí agroekoložka.

Vědci tyto poznatky porovnávají s vývojem klimatu a snaží se dokazovat, že tyto posuny jsou propojené se zvyšující se teplotou.

Způsobů, jak tyto změny zvládnout a přizpůsobit se jim, existuje celá řada. „Jako vědci ale narážíme na řadu problémů,“ dodala Bartošová.

„Například většina zemědělců hospodaří na půdě, která není jejich. Dělat jakékoli změny pro ně není tedy lukrativní,“ konstatovala odbornice.

V okamžiku, kdy by provedli nějakou adaptační úpravu svého hospodaření, tak sice zlepší svůj pozemek, ale o svou investici přijdou, až jim vyprší nájemní lhůta.

„Je proto také odpovědností vlády a ministerstev životního prostředí i zemědělství, aby motivovaly zemědělce, třeba prostřednictvím různých dotačních aktivit,“ zdůraznila Lenka Bartošová.

autoři: Jana Olivová , dst , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.