Ve Varšavě začal summit NATO. Aliance chce jednotkami ve východní Evropě pohrozit Rusku

V Polsku začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance, která chce zlepšit vztahy s Ruskem. Varšavský summit by měl zároveň podle očekávání schválit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Aliance se tak snaží vyslat signál, že Evropa a Severní Amerika chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Upřesnil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupci členských zemí NATO na summitu ve Varšavě. Hlavním tématem budou vztahy aliance s Ruskem

Zástupci členských zemí NATO na summitu ve Varšavě. Hlavním tématem budou vztahy aliance s Ruskem | Zdroj: Reuters

Posilování východního křídla Severoatlantickou aliancí je odpovědí na stávající ruské aktivity, hlavně na východě Ukrajiny. Zatím se mluví zhruba o třech až čtyřech tisících vojáků, které chce NATO do Polska a Pobaltí poslat.

Jedná se o mezinárodní prapory, jejichž vedení bude svěřeno Velké Británii, Německu, Spojeným státům a Kanadě. To však neznamená, že by v týmech nemohli být i vojáci z jiných států.

Česká účast podle ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO není vyloučená. „Zatím nás nikdo nepožádal, abychom dali nějaký příspěvek do jednoho z těch praporů. Byli bychom toho patrně schopni," uvedl Stropnický.

Mimo to český ministr obrany uvedl, že Česko by mělo do roku 2025 splnit závazek vůči NATO, a sice vydávat na obranu částku ve výši dvě procenta HDP.

Přehrát

00:00 / 00:00

O summitu ve Varšavě mluvil Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně

Za Českou republiku přijel na summit spolu s ním i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a prezident Miloš Zeman.

Podle šéfa tuzemské diplomacie Lubomíra Zaorálka se čeští zástupci na vrcholném setkání zasadí, aby se NATO angažovalo v úsilí zvládat migraci mířící z jihu.

Ještě před začátkem summitu představitelé Evropské Unie a NATO podepsali dohodu o těsnější spolupráci. Generální tajemník NATO také mluvil o tom, že má summit ukázat, jak jsou členské země jednotné a odhodlané společně se bránit proti všem bezpečnostním hrozbám.

Nejde o provokaci

NATO by podle spekulací mohlo nasadit prapory do Polska a Pobaltí už od příštího roku. Vojáci by měli sloužit spíše jako výstraha, zároveň jsou ale určitým gestem solidarity Severoatlantické aliance vůči Pobaltí a Polsku, tedy států, které se obávají, že by je mohlo třeba postihnout to, co se stalo na Ukrajině.

Severoatlantická aliance to vnímá jako nutnost a odmítá, že by chtěla Rusko přítomností svých vojáků provokovat, potvrdil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Nikdo nemůže zpochybňovat, že vše, co děláme, je reakcí na to, jak se Rusko zachovalo na Ukrajině. Nikdo přece nemluvil o rozmístění vojenských jednotek v Polsku a Pobaltí před válkou na Ukrajině a před nelegální anexí Krymu. To, k čemu teď přistupujeme, je pouze obrana, která je naprosto v souladu s našimi členskými závazky,“ uvedl Stoltenberg.

I přesto ale generální tajemník tvrdí, že NATO nechce dráždit vztahy s Ruskem, naopak by je rádo zlepšilo.

Rusko summit sleduje

Rusko dění ve Varšavě bedlivě sleduje a už teď Kreml začíná reagovat. Ruská agentura TASS si všímá hlavně prohlášení zástupce generálního tajemníka NATO Alexandra Vershbowa, který prohlásil, že aliance zahajuje nový proces transformace, jiný než ten, kterým prošla po skončení studené války.

Rusko na závěry summitu bude jistě reagovat vojensky i politicky. Po summitu se má sejít rada Ruska a NATO, poprvé od ukrajinské krize a anexe Krymu. Moskva se zatím ani oficiálně nezříká spolupráce s aliancí.

Lze ale očekávat, že bude hlasitěji projevovat nesouhlas s rozmístěním prvků protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku.

Francouzský prezident Hollande, německá kancléřka Merkelová a německý ministr zahraničí Steinmeier ve Varšavě | Foto: Reuters

Zmínka o brexitu

Ačkoliv je hlavním tématem summitu vztah Ruska a NATO spolu s vysláním praporů do Polska a Pobaltí, světem stále rezonuje téma brexitu a dotkne se zřejmě i jednání ve Varšavě.

Hned v úvodu se k brexitu vyjádřil například americký prezident Barack Obama. Řekl, že Velká Británie zůstává Washingtonu silným partnerem stejně, jako je tomu u celé Evropské unie.

Odcházející britský premiér David Cameron zase řekl, že Velká Británie může opustit Evropskou unii, ale neznamená to, že by se otočila zády i ke společné evropské obraně.

Putin, Hollande, Merkelová

Během telefonického rozhovoru se ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Francois Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodli na tom, že by se měl konflikt na Ukrajině řešit politickou cestou.

Putin taky Hollanda a Merkelovou požádal, aby během varšavského summitu více zatlačili na vládu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Všichni tři státníci se taky dohodli na tom, že by východní Ukrajina měla získat speciální status umožňující ústavní reformu a volby.

Členské země NATO | Foto: ČTK

Martin Dorazín, Vít Pohanka, Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme