Co se musí člověk naučit v Arktidě jako první? Vyhýbat se medvědům a střílet
Jsou vyhladovělí a neskutečně rychlí. Lední medvědi, kteří nestihli odplout na krách za tuleni, jsou v létě v Arktidě extrémně nebezpeční. Na to musí myslet i naše reportérka Romana Lehmannová. Ta se na souostroví Špicberky připojila k expedici jihočeských vědců.
Expedice se v oblasti severního pólu denně vydává do arktické divočiny. Bez střeleckého kurzu a pušky ale nikdo ven nesmí. „Když už je lední medvěd fakt blízko vás, je nutné ho zastřelit. Je potřeba mít oči na stopkách, neustále medvěda sledovat, a když se rozběhne, jednat,“ říká Martin Lulák, šéf letní expedice Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.
Zastřelení nebo pouhé postřelení medvěda však nikdy nezůstane bez následků. „Vyšetřuje se to v podstatě jako vražda člověka. Vždy vyšlou forenzní tým a zrekonstruují situaci,“ vysvětluje Martin Lulák. Na medvěda může člověk vystřelit pouze v sebeobraně a nejblíže na čtyřicet metrů. Do té doby se ho musí snažit odradit třeba hlukem.
Při každé výpravě je třeba neustále sledovat krajinu, zda se poblíž medvěd nepotuluje. Na Špicberkách sice nerostou stromy ani vysoká tráva, ale zvířata se mohou skrývat za kameny. „Je skoro možné tady o toho medvěda zakopnout. On je špinavě bílý jako některé kameny. Dokud si tedy nejsem jistý, že je to skutečně kámen, dávám velký pozor,“ popisuje Martin Lulák.
Vědci Jihočeské univerzity jezdí do Arktidy již řadu let. Prvních pět let žádného medvěda nepotkali a trochu polevili v ostražitosti. Pak se jim to vymstilo. „První medvěd, se kterým jsme se setkali, na nás opravdu zaútočil. Skočil do vody a začal plavat k našemu člunu. Naštěstí motor běžel, zařadil jsem rychlost a ujeli jsme,“ vzpomíná parazitolog Oleg Ditrich.
„Po této zkušenosti jsme se vrátili k přísným pravidlům. Další setkání s medvědem už byla taková, že nás obtěžoval, když jsme byli v chatě. Potuloval se okolo, dobýval se do zásob,“ dodává.
Na Špicberkách připadá přibližně jeden lední medvěd na jednoho místního obyvatele. Místních tu žije asi dva a půl tisíce.
Související
-
Uklízet a vařit musí studenti i uznávaní vědci. Na výzkumné stanici panuje režim
Mají budíček, společné jídlo i večerku. Režim jako na dětském táboře dodržují vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity na souostroví Špicberky v Arktidě.
-
Sprcha v arktické divočině? Musí stačit trubka, z níž teče voda z ledovce
V arktické tundře, daleko od civilizace, bez vody a elektřiny mají terénní stanici vědci Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Život tu není snadný.
-
Z ledového oceánu vědci sami loví ryby, pak je pitvají a nakonec i snědí
Vypadají jako malé bílé nitě, přitom nám můžou provrtat stěnu žaludku. I takoví parazité se objevují v mořských rybách. Zkoumají je vědci z Jihočeské univerzity.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
