Psycholožka: V minulém století jsme těžili zdroje ze země, v tomto těžíme z psychiky

„Jsme takoví psychičtí ajťáci,“ uvedla terapeutka. Ta také připomněla, že každé psychoterapeutické sezení je práce z obou stran.

Klient není pasivní jako u lékaře, ale jde o spolupráci s terapeutem, aby společně hledali a ohraničili problém, o který v případě klienta jde.

„Častým případem je, že klient přichází a neví, co chce. Člověk je někdy dezorganizován, je ve zmatku, chaosu,“ vysvětlila psycholožka.

I proto se v terapeutickém procesu hledá, co pro klienta má smysl. „Když my sami určíme, co je pro něj dobré, tak on o to nemusí stát. A projeví se to tím, že prostě už nepřijde.“

Jsou různé druhy terapeutických škol, a ty se liší tím, jak terapeut zachází s klientem. Přesto posledních 20 let sílí snahy dívat se přes psychoterapeutický směr dále a vycházet spíše z potřeb klienta nebo pacienta.

„Je nový objev v psychoterapii. Když dostanete člověka do emocionálně vybuzeného stavu, dochází na synapsích jejich k otevření a k jakési rekonsolidaci paměti. Vy tak vlastně přebásníte svůj příběh, začnete věci vidět jinak.“

Podle Frouzové takové „velké otevření“ trvá asi pět hodin. „Synapse se zase zavřou, ale poté máte úplně jiného člověka.“

„Samozřejmě se to dá zneužít jako brainwashing, ale psychoterapie má léčit,“ upozornila ředitelka.

Když je terapeut hodně efektivní, může také uškodit. „Protože intervenujete. Musíte tedy dávat větší pozor na to, co vaše práce s klientem dělá.“

„V minulém století jsme těžili zdroje ze země, v tomto je ale zdrojem psychika. A lidé, kteří pracují, musí být psychicky fit. Zvláště ti na vedoucích pozicích to nezvládnou bez tréningu a někoho v pozadí, kdo je nějak ošetřuje,“ konstatovala Magdalena Frouzová.