Račí mor, nemilosrdný zabiják evropských račích populací

20. červenec 2016

Račí mor decimuje původní evropské druhy. Co o něm víme? Hostem Magazínu Leonardo byl biolog Adam Petrusek z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Račí mor patří v současné době mezi zásadní rizika,“ potvrdil vědec. „Zatímco znečištění vod se podařilo v Evropě omezit, tak račí mor stále hrozí.“

Poté, co populace evropských raků víceméně vymřela, byli do evropských vod cíleně vysazeni severoameričtí raci. U nich se předpokládalo, že jsou vůči račímu moru odolní.

„Bohužel až později se zjistilo, že jsou původní hostitelé račího moru,“ konstatoval Petrusek.

A jak se račí mor projevuje? Pohyblivá spóra tohoto patogenu se pohybuje vodou, a pokud si úspěšně najde hostitele, začne růst. „Račí mor není pravá houba, ale vypadá velmi plísňovitě,“ dodal biolog.

Zatímco u amerického raka mor časem zastaví svůj vývoj, u evropského je typický průběh ten, že se naopak nemoc rozroste a hostiteli se zbortí metabolismus.

„Nemocný rak je neklidný, vykazuje denní aktivitu, což je u našich raků nezvyklé. Začne být apatický, ve finální fázi nemoci mu odpadávají klepeta a končetiny,“ popsal vědec.

Právě tehdy se uvolní obrovské množství spór tohoto patogenu, které napadnou další hostitele. Dalším typickým znakem nemoci je to, že se šíří proti proudu.

„Nakažení raci, jak jsou neklidní, tak chodí a táhnou i proti proudu, čímž zavlečou nemoc tam, kam by se jinak nedostala.“

Proč se ale američtí raci dokážou nemoci bránit, ale ti evropští ne? „Těm našim chybí desítky nebo stovky tisíc let zkušenosti. Tady žili v nepřítomnosti patogenu, zatímco v Americe je tam jejich dlouhodobá koexistence.“

„V současné době pozorujeme, že se některé evropské populace raků zdají býti odolnější vůči račímu moru a nedochází k masivním úhynům. Proto doufáme, že k nějaké míře rezistence i naši raci dojdou, a že to bude dříve, než na tuto nemoc vymřou,“ doufá Adam Petrusek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.