Selské slavnosti v Holašovicích pořádají místní, uklízí i starosta. Lidé sem jezdí kvůli atmosféře

23. červenec 2016

Akce je vyhlášená po celé republice a každoročně přiláká tisíce lidí, přesto vše stále organizují sami obyvatelé vesnice. Letošní ročník Selských slavností v Holašovicích nabídl přes 230 řemeslníků, více než 350 účinkujících, projížďky na koních i pojídání kynutých koláčů. Na místě byl také Český rozhlas České Budějovice, který odvysílal přímý přenos.

Přípravy na Selské slavnosti trvají několik měsíců. „Tradičně začínáme takovým zvláštním datem, a to je 5. únor. Ani nevím, proč tento den, ale dodržujeme to. Do konce pak dubna sbíráme přihlášky od řemeslníků, poté vyhodnocujeme a už řešíme další věci. Zhruba čtrnáct dní před akcí slavnosti takzvaně stavíme a dva dny po nich uklízíme,“ popsal Jan Jílek, starosta obce Jankov, pod kterou Holašovice spadají.

I starosta musí přiložit ruku k dílu. Osobně například myl v sobotu ráno toalety. „Bylo potřeba to udělat a tak tak to tady prostě je, že i starosta samozřejmě vezme hadr a koště a jde na to,“ komentoval s tím, že je především rád, že se opět povedlo třídenní akci zorganizovat, protože není vůbec jednoduché udržet nastavenou úroveň.

Selské slavnosti znamenají velký frmol pro místní cukrářku a pekařku Milenu Hálovou. „Je to náročné, dřív jsem dokázala napéct šest tisíc koláčků a prodávali jsme je v otevřeném dvoře, teď dodávám do hospůdky, kterou si pronajala dcera s manželem,“ řekla.

Pekařka vstává každé ráno už ve čtyři hodiny a hned zadělává těsto. Přesto je se svým řemeslem spokojená a stejně tak i se životem ve vesnici proslavené po celé Evropě díky členství v UNESCO. „V Holašovicích jsem se narodila, žije se mi tu dobře a nedokázala bych žít jinde,“ dodala Milena Hálová.

Z vedlejšího Jankova se ve svých dvaceti letech do Holašovic přistěhovala Blanka Mühlpecková. „Bydlím na návsi naproti obchůdku a vedle máme hospodu, takže ten frmol při slavnostech máme z první ruky. A když někdo přijde, že se chce podívat i do dvora, tak nám to nevadí,“ řekla.

I ona je se životem ve vesnici spokojená, i když někdy členství v UNESCO znamená pro majitele domů přísná omezení. „My samozřejmě chceme ten dům zachovat, ale občas by ze strany UNESCO neškodil nějaký kompromis. Když v tom oni nežijí, tak mají pro nás někdy moc přísné představy, ale zatím jsme se vždycky dohodli. A už tam bydlí i dcera, tak naše rodina v Holašovicích zůstane,“ doplnila.

Umělecký kovář Petr Prokop v přímém přenosu Českého rozhlasu z Holašovic

Na Selské slavnosti jezdí pravidelně přes 200 řemeslníků. Letos poprvé byl mezi umělecký kovář Petr Prokop. Přivezl s sebou i výheň a přímo na návsi své řemeslo předváděl. „Výheň je poháněná šlapáním, tím začne foukat vzduch a rozhoří se oheň. Když se do něj strčí železo, rozpálí se na 1200 až 1800 stupňů. K tomu tu mám kovadlinu, kladivo, různé kleště a další nástroje třeba na ohýbání materiálu,“ popsal.

Přímo na návsi vyráběl kovové hřebíky nebo otvíráky, jinak se specializuje na bytové doplňky, svícny, ploty, kovový nábytek a kované dekorace. „Nejraději dělám vždycky něco nového. Co už člověk vyráběl víckrát, to je okoukané,“ dodal Petr Prokop.

Řezbářskému řemeslu se věnuje Daniel Schuh z malé vesničky u Písku. „Začal jsem jako malý kluk, na čundrech jsem vyřezával indiány, totemy, fajfky. Pak jsem měl pár let pauzu a jednou za mnou přišel sběratel ptáčků, abych mu nějakého ptáčka vyřezal. Tak jsem udělal jednoho, druhého, pátého a už to jelo,“ vyprávěl.

Nyní je Daniel Schuh podle svých slov ornitolog amatér. Vyřezává ptáčky pro muzea i školy, přičemž se zaměřuje na opeřence z našich krajin. Pracuje s lipovým dřevem a jedním zvláštním nástrojem - břitvou na holení. „Poradil mi to jeden starší pán restaurátor s tím, že je to kvalitní ocel,“ vysvětlil a dodal, že do Holašovic jezdí hlavně kvůli skvělým lidem a atmosféře, která je zde nejhezčí ze všech podobných akcí.

Na holašovické návsi nabízelo své výrobky více než 200 řemeslníků

Kvůli lidem a atmosféře do Holašovic každoročně až z Moravy míří také Anna Slepánková. S manželem přiváží kartáčnické výrobky z tvrdého bukového dřeva, do kterého jsou ručně vtažené koňské a hovězí žíně. „Už manželův praděda něco podobného vyráběl. Můj manžel pak pracoval ve firmě a tam potřebovali něco na čištění strojů, lidé pořád chodili, že to nemají čím vyčistit, až manžel jednoho dne začal pracovat na smetáku. Tak jsme to v roce 1992 začali dělat a zůstali jsme u toho,“ vzpomínala.

S manželem se Anna Slepánková zúčastnila téměř všech ročníků Selských slavností a do jihočeské vesnice se podle svých slov vrací moc ráda. „Je tu krásné prostředí a za tu dobu tady už také máme dobré kamarády,“ doplnila.

Holašovice leží 18 kilometrů od Českých Budějovic a jsou skutečně unikátní. „Je to naprosto dokonale zachovalý soubor lidové architektury z poloviny 19. století, která vyrůstá ze základů středověké architektury. Je to opravdu vesnice, která se v nepříliš změněné podoby dochovala a přitom je to živá vesnice. Není to skanzen, žádné muzeum, lidé tam skutečně žijí a v tom je to vzácné,“ potvrdil etnograf Jihočeského muzea František Krejča.

Vesnice byla založena již ve 13. století, do současnosti se dochoval její původní půdorys. Velkou vzácností je zachovalá velká náves, protože ve většině ostatních vesnic byla tato prostranství zastavěna. „Holašovicím pomohlo to, že se tu dříve kladl důraz na chov dobytka a právě náves sloužila ke shromažďování zvířat. Proto zůstala tak velká,“ vysvětlil František Krejča.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.