Palmový olej není pro lidské zdraví o nic horší než jiné tuky, upozorňuje expert

Světová spotřeba palmového oleje se zvyšuje. „Ze dvou důvodů: jednak jako součást biopaliv, jednak z důvodu nárůstu populace v Asii, kde je olej hojně využíván v potravinářství,“ uvedl vědec.

Chemický průmysl palmový olej využívá také. „Mastné kyseliny, které se z něho získávají, slouží pro celou řadu derivátů, například se s nimi můžeme setkat v pracích prášcích.“

Jaké jsou vlastnosti palmového oleje jako součásti našeho jídelníčku? „Má zhruba 50 % nasycených a 50 % nenasycených mastných kyselin, takže bychom ho měli konzumovat umírněně,“ doporučil Brát.

„Když ale porovnáme palmový olej s jinými tuky, tak mají složení podobné. Z hlediska zdraví palmový olej není to nejhorší, spíše patří k těm lepším,“ upozornil chemik.

Například mléčný tuk má větší podíl nasycených mastných kyselin, které nám neprospívají, a to 66 %, sádlo má 45 %, kakaové máslo, které je součástí čokolád, má 60 % a kokosový olej obsahuje dokonce 90 % nasycených mastných kyselin.

„Je to takový mýtus, ale spojení palmového oleje s negativním vlivem na kardiovaskulární systém platí i pro stejné druhy olejů a tuků,“ vysvětlil Jiří Brát.

Palmový olej se sice vyskytuje v řadě potravin, ale většina z nich nepatří mezi základní potraviny. „Takže je nekonzumujeme v takovém množství, aby to zvyšovalo zdravotní rizika,“ tvrdí vědec.

Palmový tuk ve výrobcích plní roli strukturního tuku. „Tím, že byste palmový olej nahradili jiným olejem, si moc nepomůžete. Potom je nutné ztužovat jinak nebo použít jiný olej, případně živočišný tuk, a tady jsou dopady na zdraví přibližně stejné.“

Co tedy dále s palmovým tukem? „Mělo by skončit odlesňování a kácení původní vegetace za účelem produkce palmového oleje.“

„Dovedu si představit, že by to šlo velice rychle. Když by se palmový olej používal pouze do aplikací, kde má přidanou hodnotu, tedy v potravinářství, ale přestal se používat tam, kde je snadné ho nahradit, tedy v biopalivech,“ navrhl řešení současné krize Jiří Brát.