Skanzen v Kouřimi na Kolínsku je znovu otevřen. Přibyly venkovské usedlosti

Návštěvníkům se otevřel skanzen v Kouřimi na Kolínsku. Kvůli dostavbě bylo muzeum v přírodě přes rok zavřené. Řemeslníci tam za tu dobu postavili dvě venkovské usedlosti jako vystřižené z obrázků Josefa Lady. Skanzen je nově rozšířený o nové památky z vesnic 17. až 19. století.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cílem muzea je vytvořit kompletní staročeskou náves.jpg

Cílem muzea je vytvořit kompletní staročeskou náves.jpg | Foto: Michal Trnka

„Právě vstupujeme na dvůr usedlosti ze středního Polabí, která je složená ze tří objektů. Tím hlavním je chalupa z Masojed na Českobrodsku, potom je tady malý domek, který sloužil jako obydlí výměnkáře, z Krchleb na Nymbursku, a bohatě zdobená barokní klenutá brána. Ještě tady najdeme zděnou stodolu z konce 19. století,“ popisuje ředitel skanzenu Vladimír Rišlink.

Chalupa z Masojed má krásnou doškovou střechu z pravidelných snopů a všude kolem voní dřevo.

„Chalupu z Masojed jsme rekonstruovali na základě fragmentů, které se zachovaly v našich sbírkách. Do muzea bylo v 80. letech přeneseno ozdobně skládané pobití štítů, podstávka, detaily typu oken, dveří a podobně. Čili dům je postaven jako rekonstrukce s použitím několika původních prvků,“ pokračuje Rišlink.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak to vypadalo před 200 lety na venkovské návsi, je k vidění ve skanzenu v Kouřimi na Kolínsku. Po roční dostavbě je znovu otevřený

„Nechali jsme provést dendrochronologický průzkum, který stanovil, že stromy, z nichž byl dům postaven, byly káceny někdy v 90. letech 18. století, takže dům je někdy z té doby.“

Uvnitř domu stojí kamna s pecí. Další nábytek se ale ještě bude doplňovat, až stavby úplně vyschnou. „Všechny záležitosti typu topení nebo pece jsou tady naprosto funkční, takže tady bude možné třeba vařit a péct chleba,“ říká ředitel skanzenu.

Na nově vznikající návsi je také usedlost z Podbrdska, která se skládá z domu a špýcharu. Podle Rišlinka jsou obě stavby velmi odlišné: „Chalupa z Českobrodska je takovým typem obytného stavení z Polabí. Chalupa z Podbrdska je z jiného sociálního prostředí. Pochází ze Strašic na Rokycansku, kde sloužila jako rychta a hospoda. Má i mnohem složitější dispozici.“

Řemeslníci do skanzenu taky přestěhovali stodolu, znovu postavili mariánský sloup, postarali se o nové rozvody nebo protipožární systém. Opravy stály celkem 68 milionu korun. Víc než polovinu zaplatila kraji Evropská unie.

Muzeum má v zásobě dalších 13 staveb, které by mohli návštěvníci ve skanzenu vidět. Mezi nimi je podle Vladimíra Rišlinka i kostel z Dolních Kralovic, který kdysi ustoupil stavbě přehrady Švihov na Želivce.

„Bude se jednat o částečnou rekonstrukci s využitím původních prvků. Z kostela je v muzeu uložen především unikátní gotický krov z 15. století,“ dodává Rišlink.

Nově postavená usedlost z Českobrodksa | Foto: Michal Trnka

Michal Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme