Volební kampaně se změní: transparentní účty, finanční limity, registrace třetích osob

„Trendem ve financování je buď to velké úvěrové financování, nebo milionové dary. Stranické příspěvky tvoří většinou jen 5-12 procent příjmů strany,“ shrnuje aktuální situaci Vít Šimral, politolog Univerzity Hradec Králové a analytik sdružení Rekonstrukce státu.

Od příštího roku se ale způsoby financování stran, které v Česku krystalizovaly do současné podoby od 90. let, nejspíš výrazně změní. Mohou za to novely volebních zákonů a zákona o sdružování v politických stranách, které koncem srpna míří do Senátu.

V zahraničí je trend stropovat kampaně, ale ukazuje se, že to nevede k větší transparentnosti, protože vždycky se najde způsob, jak to obejít. Vít Šimral, rekonstrukce státu

Pětičlenný Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran se sídlem v Brně bude nezávislý orgán, jeho pracovníky bude navrhovat Parlament, Senát a Nejvyšší kontrolní úřad a jmenovat prezident. Kromě kontroly výročních zpráv bude moci mít možnost nahlížet do účetnictví stran a sankcionovat statisícovými pokutami případné přestupky zákonných pravidel. Krom toho bude kontrolovat i náplň práce a účetnictví politických institutů. Pole působnosti politických institutů je v rozvíjení demokracie, občanské společnosti, plurality, právního státu a ochrany základních lidských práv. Měly by být nadstranické, současně však budou čerpat státní příspěvky odvozené od státní podpory jejich zřizující strany. To podle Víta Šimrala z Rekonstrukce státu nahrává spíše velkým politickým a parlamentním stranám. Navíc je sporné, jak moc neutrální a nestranické instituty skutečně dokážou být.

„Tou hlavní věcí je ustavení nového nezávislého kontrolního orgánu, tedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a volebních kampaní,“ rekapituluje Vít Šimral. Doposud tuto činnost vykonával kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Parlamentní strany tedy kontrolovaly výroční zprávy ostatním politickým subjektům, svým případným konkurentům. K dalším změnám patří zavedení transparentních účtů, limity na volební kampaně, registrace třetích osob, které by chtěly ve volbách inzercí podpořit některou ze stran nebo kandidátů, a několik dalších změn legislativně technického rázu s cílem zajistit plynulejší financování politických stran. „Myslím, že by to mělo pomoci všem, protože nyní ta pravidla budou jasnější, regulace o něco striktnější, tím pádem pole pro politickou soutěž bude vyrovnanější,“ hodnotí novely Vít Šimral za Rekonstrukci státu.

Stropy a limity

Největší mediální pozornosti se zatím asi dostalo stropům na volební kampaně a finanční dary stranám. „Ty limity jsou nastavené poměrně realisticky: 90 milionů u voleb do Poslanecké sněmovny, 7 milionů v krajských volbách pro stranu do každého kraje,“ říká Vít Šimral. Čistší politickou soutěž ale podle něj finanční limity nezajistí:

Dary od firem

Od příštího roku musí být také strany zavést transparentní účty a vést je odděleně pro chod strany, příspěvky od státu a příjmy darů, a na volební kampaň. Případné úvěry bude možné čerpat jen u bank. To může být opět přitěžující pro malé strany, které tak snadno na bankovní úvěry nedosáhnou, protože nemají tak silné garanty jako strany velké. Finanční dary od jednoho dárce (fyzické či právnické osoby, i pokud se jedná o tutéž osobu) nesmějí ročně překročit 3 miliony.

Rozšířeným způsobem financování politických stran jsou v Česku momentálně dary firem, které jsou současně i účastníky tendrů na veřejné zakázky, hlavně ve stavebnictví. Jak spolu tyto dvě účetní položky v knihách jedné firmy mohou souviset, analyzovali v uplynulém volebním období (2007-2013) ekonomové Ján Palguta a Filip Pertold z think tanku IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI. Vyšlo jim, že dárci politickým stranám měli následně o mnoho vyšší šance vyhrávat veřejné zakázky v uzavřeném řízení a také podlimitní tendry.

Podobnou analýzu provedla dříve i Rekonstrukce státu, s podobnými výslednými korelacemi. U podlimitních zakázek se navíc ukázalo, že jsou největším problémem na místní úrovni. Volby do místních zastupitelstev však chystaná volební reforma neošetřuje. „Budeme si muset počkat až na takzvaný volební kodex, který je momentálně na stole ve formě vládního návrhu,“ komentuje to politolog Šimral.

Pokud budou aktuální novely zákonů schváleny podle plánu, měly by se podle nových finančních pravidel uskutečnit už parlamentní volby v roce 2017. Včetně nově schválených vyšších příspěvků za každý poslanecký mandát, který strana získá.