Berou česká města změny klimatu vážně? Praha se na ně připravuje od ledna
Kodaň buduje dálnice a mosty jen pro cyklisty, v Madridu mají budovy obrůst rostliny a místo některých silnic budou vznikat lineární parky. Praha dává koncepci příprav na klimatické změny dohromady teprve od letošního ledna. Důležitý bude i akční plán rozvoje dopravy – až ten ukáže, jestli se součástí příprav na budoucnost konečně stane i podpora cyklistiky. Jak moc se vlastně česká města o klimatické změny zajímají?
Madridský plán příprav na klimatické změny město zveřejnilo začátkem letošního roku. Spočívá v pokrytí města zelenými plochami a střechami, zakládání nových parků a městských zahrad – celkem jich na uprázdněných městských pozemcích vznikne 22. I z dlážděných náměstí se stanou parky, které mohou nasávat vodu. Na březích řeky Manzaranas, kde v roce 2003 zavřeli důležitou silniční tepnu, se budou nahusto sázet stromy, které zdvojnásobí už existující park. Zelené střechy budou financovány ze speciálních fondů, majitelé budov budou pobízeni k tomu, aby jejich střechy a fasády pokryli popínavými rostlinami, které kromě ochlazení vzduchu zvládnou i tlumit hluk z ulice. I na chodnících bude místo pro rostliny, na okrajích budou dlažební kostky nahrazovat záhony. Ve městě dokonce vznikne nová zahradní škola. Každé volné místo v Madridu má být za pár let pokryté listy.
Hnědé, nikoliv zelené město
„Neměli bychom si to idealizovat v tom smyslu, že zelená místa budou opravdu zelená,“ říká magazínu Fast Company Susana Saiz ze společnosti Arup, se kterou město Madrid na koncepci spolupracovalo. „Některá místa budou po několik měsíců v roce spíš hnědá, účelem je napodobit přírodu, ne se snažit dosáhnout určitého vzhledu.“ Ve městě, které leží na suché náhorní plošině ve vnitrozemí, nikdy nebylo zrovna příjemně. V následujících letech se ale čekají ještě tužší zimy a ještě nesnesitelnější léta. Do roku 2050 by se podle zprávy Arupu mělo množství srážek snížit až o čtvrtinu, zároveň se má o vražedných 20 % v příštích třiceti letech zvýšit i počet extrémně horkých dní. Roste už nějakou dobu, loni v létě padl dlouholetý teplotní rekord.
Na evropské poměry velmi znečištěné město se také už několik let snaží snižovat počet aut na silnicích. Auta s dieselovými motory budou do města vjíždět pouze do roku 2020, o tři roky dřív se pro všechna auta bez rozdílu kompletně uzavře celé centrum města. Od května město zjišťuje názor veřejnosti na případné uzavření hlavní ulice Gran Via Villaverde – mohl by v ní vzniknout další lineární park. „To, co se děje v Madridu, by se mělo opakovat ve všech městech,“ říká Tom Armour z Arup. „Každé město má vlastní potřeby, spoustu madridských řešení je ale možné použít univerzálně.“
Fantasy Kodaň
V porovnání s Kodaní jsou v Madridu ještě umírnění. Kodaň má v plánu stát se do roku 2025 uhlíkově neutrálním městem – snížení emisí se nemá dosáhnout postupně a pomocí kompromisů, ale radikálně a úplně. Vyrovnat se s klimatickými změnami mají pomoci i fantasticky znějící nápady, jako je budoucí schopnost některých městských parků proměnit se na čas v rybníky a zase zpátky.
Na náměstí zvaném Tåsinge Plads budou vodu sbírat obrácené deštníky a svádět ji do podzemních nádrží. Při vydatných deštích bude park uzpůsobený tak, aby voda vytvořila mezi kopci rybníky a malá jezírka. V obdobích sucha budou děti skákáním na trampolínách čerpat vodu z podzemí zpátky k rostlinám. Tåsinge Plads je základem pro budoucí první „klimatu odolnou městskou čtvrť“. Místo investic do kanalizace se tak Kodaň na příchod přívalových dešťů připravuje pomocí systému připomínajícího ilustrace z dětských knížek.
Bez auta rychleji
Kodaň má kromě městského systému klimatizace také veřejný systém vytápění, dodávající teplo 98 % domácností – je jedním z největších podobných systémů na světě. „Jsme díky němu schopni využít nadbytečnou energii, která se čas od času vyprodukuje, a nasměrovat ji do budov. Kromě toho se snažíme kontrolovat, v jakém stavu jsou budovy – aby byly zateplené, aby nepropouštěly příliš tepla ven. Hodně investic jde na stavbu nových domů a kontrolu starých domů,“ říká Per Brixen, zástupce dánského velvyslance v Česku. „Co se týče energie, snažíme se produkovat ji udržitelnými způsoby, pomocí větru a biomasy. Taky se snažíme ji lépe spotřebovávat, neplýtvat. Už jen tím, že vyměníte žárovky v městských city lightech za takové, které nespotřebovávají tolik energie, si trochu pomůžete.“
Stěžejním pilířem kodaňského plánu je cyklistika. Díky systému cyklostezek, visutých dálnic pro cyklisty spojujících předměstí s centrem a tzv. zelených vln se může cyklista pohybovat městem téměř bez přerušení. Je to pro něj dokonce snadnější než jezdit autem. „Koncept budování dálnic nad městem se pořád dál rozšiřuje. Existuje také systém mostů, které jsou jen pro cyklisty. Celé město je navržené tak, aby pro vás bylo výhodnější si vzít kolo, jet autem je to často komplikovanější a delší. Jízdu na kole můžete také velmi snadno kombinovat s veřejnou dopravou, lidé si běžně berou kola s sebou. „Když bydlíte v Kodani, nechce se vám auto kupovat. Musíte za něj platit vysokou daň, je těžké pořád hledat parkování atd. Když máte kolo, všechno je pro vás jednodušší. Právě to mám na Kodani nejraději,“ dodává Brixen.
Smart byznys
Česká města zatím klimatické změny moc neřeší. Nepotýkají se sice s vražednými vedry, jako Madrid, a nemohou se srovnávat s Kodaní, která bývá téměř ve všem napřed před všemi ostatními, jejich bohorovnost se přesto nezdá na místě. „Nalijme si čistého vína: kdo si v České republice chce přiznat, že klimatické změny existují a je třeba na to reagovat? Ukažte mi jediné město, které tu má strategii postavenou na tom, že s tím chce něco dělat,“ říká Jaroslav Martinek z Asociace měst pro cyklisty. „V prosinci byl summit v Paříži, kde se celý svět dohodl na tom, že chce snížit emise. V květnu následovala velká dopravní konference v Lipsku, kde evropští ministři dopravy, včetně našeho, podepsali deklaraci o inkluzivní a zelené dopravě, což je zase to samé – snižování CO2. Možná bychom měli postupně začít naznačovat, že Evropa je někde jinde, že bychom to téma měli konečně otevřít a problému se postavit.“
Nové technologie, na kterých Kodaň zakládá velkou část svých budoucích projektů, se u nás podle Martinka nepovažují primárně za nástroj přípravy na klimatické změny. „„Česká města chtějí být chytrá, termín smart cities je přitažlivý. Bohužel je to populární jenom kvůli tomu, že je to byznys, firmy si na tom dokážou vydělat. Nic proti tomu, ale ze samotné definice chytrého města je zjevné, že nemá jít jen o technologie a o byznys, ale také o veřejný zájem. Technologie mají pomáhat člověku. Ne, že si firmy vydělají a pak řeknou: jojo, to je ve veřejném zájmu, jak to u nás většinou bývá.“
Pražská příprava na přípravu
Praha může Martinkovi alespoň v první záležitosti oponovat. Do přípravy strategie adaptace na klimatické změny se město pustilo letos v lednu, hotová má být za dva roky. Patří do ní například strategie prosazování zelené i modré infrastruktury – podobně jako v Madridu chce Praha podporovat investory, aby stavěli domy se zelenými střechami, město si také musí pohlídat, aby mělo dostatek parků a stromů, dostatečných ploch ke vsakování vody. „Do budoucna se musí víc šetřit s vodou, například využívat dešťovou vodu na zavlažování, zatím se pořád používá pitná,“ říká radní pro územní rozvoj Petra Kolínská. „Je třeba ve městě udržovat charakter blízký přírodě, abychom vodě umožnili odtéct přirozeným způsobem. Pak je tam také šedá infrastrukturní linka, ta se týká využití solárních panelů.“ Velkou roli hraje podle Kolínské také vzdělávání veřejnosti – osvěta by měla zajistit, aby opatření lidé skutečně vnímali jako potřebná.
Překvapivější než poněkud pozdní začátek přípravy na klimatické změny se zdá být zatím neviditelná pražská podpora cyklistiky. Zatímco v evropských městech patří důraz na bezmotorovou dopravu mezi nejdůležitější pilíře přípravy na budoucnost, Praha se v posledních letech soustředí zejména na podporu veřejné dopravy. I to je krokem dopředu, cyklistika je však v seznamu priorit stále popelkou – tak ji nazývá i Petra Kolínská (SZ). „Pořád bojujeme s předsudkem, že Praha je kopcovitá a na cyklistiku se nehodí. Já osobně si myslím něco jiného, mám elektrokolo, a i když nejsem sportovec, tak pro mě žádný pražský kopec není problém,“ vyvrací představy o těžkém terénu Kolínská. „Jakákoliv bezmotorová doprava je nástrojem, jak klimatickým změnám předcházet a vyrovnávat se s nimi. Věřím ale, že kolega Dolinek, který má dopravu na starost, v budoucnu cyklistiku zanedbávat nebude. Paralelně se strategií adaptace se připravuje i plán rozvoje dopravy. Cyklistika zažije v Praze lepší léta.“
Cyklopraha?
„Na strategii udržitelné mobility se pracuje už půl roku, cyklistika má v rámci ní své místo, je teď daleko více preferovaná než dříve. Věnují se jí konečně lidé, kteří jí rozumí,“ tvrdí radní pro dopravu Petr Dolinek (ČSSD). Město prý příští rok konečně zavede bikesharing, pracuje se na tom, aby se s kolem dalo lépe dostat do metra, i na zvyšování počtu stojanů pro kola u stanic metra nebo vlakových nádraží. „Chceme, aby jízda do práce na kole a pak vlakem byla přirozeným způsobem dopravy. Snažíme se propojit cyklostezky jak v rámci Prahy, tak napojit ty pražské na středočeské.“
Radní souhlasí s tím, že Praha cyklistiku velmi dlouho zanedbávala, podle něj se však mnoho dlouholetých problémů teď už skutečně řeší. „Teď už neříkáme: jednou se s tím bude muset něco dělat. Už na tom opravdu pracujeme. Je toho dost, musíme především udělat propojky a vyřešit problémová místa: propojit žižkovskou cyklostezku s ostatními, zřídit lávku kolem vyšehradské skály, zdvíhací lávku, která propojí Císařskou louku a Prahu 5, taky lávku mezi Karlínem a Holešovicemi. Po Hlávkově mostě se skutečně na kole nejezdí moc dobře a takových bolestivých míst je víc,“ vyjmenovává Dolinek.
Země bez klimatických změn
Podle tři roky staré zprávy Institutu pro technologie v Massachusetts se na klimatické změny nejpečlivěji připravují města, kde se zvyšuje počet přírodních katastrof – 95 % měst v Jižní Americe uvádělo do chodu nová opatření už léta před vydáním zprávy. „V Jižní Americe si uvědomují silnou souvislost mezi adaptací na změny klimatu, ekonomickým rozvojem, bydlením, migrací a zdravím veřejnosti,“ uvádí zpráva. I v Evropě se však už před třemi lety na klimatické změny připravovalo 84 % měst. Města byla také velmi silně zastoupena na prosincovém summitu v Paříži. Celkem 447 měst zatím podepsalo tzv. Dohodu starostů, a stalo se tak součástí koalice městských leaderů, kteří se zavázali snižovat emise a pracovat na přípravných opatřeních. Mapu těchto měst najdete zde, jejich značky zřetelně obkružují Českou republiku, na jejímž území žádné z těchto měst není.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
