Iráčané, kteří odešli z Česka, nejspíš zůstanou v Německu, naznačují statistiky
Velká část Iráčanů, kteří letos odešli z Česka do Německa, se pravděpodobně už nevrátí. Naprostá většina běženců s církevním azylem totiž může v zemi zůstat, vyplývá ze statistiky organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje. Návrat do České republiky by se tak zřejmě mohl týkat jen tří osob.
Skupinu 25 iráckých křesťanů do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, začátkem dubna ale odešli do Německa.
Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.
Církevní azyl jako taktika
Právě církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou možnosti setrvat v Německu. Z 332 azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem. Běženci tedy mohli v zemi alespoň dočasně zůstat.
V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.
Tento druh azylu se běžně používá právě i z taktických důvodů. „To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla," řekla mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Edith Avramová.
„Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu," dodala s tím, že úřad nyní znovu přezkoumává žádost skupiny.
Zbylé tři uprchlíky policie nenašla
Do Česka by se mohla vrátit nejspíš jen trojice Iráčanů, kteří církevní azyl nemají. Saská policie je už jednou, a to 25. července, chtěla poslat zpět. „Nebyli na místě, zmizeli," uvedla Avramová důvod, proč se to nepodařilo. Policie podle ní neví, kde jsou. Pokud na ně ale během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit.
Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování křesťanských běženců z míst postižených válkou. Program byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
