Konec Británie v EU? Cesta za brexitem se protáhne až na tři roky, píší na ostrovech

Proces odchodu Velké Británie z Evropské unie, k němuž se země rozhodla v červnovém referendu, bude možná trvat déle, než se dosud předpokládalo. Uzavřít se může až koncem roku 2019. S odkazem na zdroje ve vládě a v londýnském finančním středisku City to píše nedělník The Sunday Times. Podle listu je pravděpodobné, že se kabinet k aktivaci článku 50, kterým budou jednání o takzvaném brexitu formálně zahájena, odhodlá až za rok.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova britského parlamentu

Budova britského parlamentu | Foto: flickr.com, CC BY-SA 2.0, Hernán Piñera | Zdroj: Flickr

Britští politici už od referenda trvají na tom, že k aktivaci článku 50 unijní smlouvy je zatím nic nenutí, že jde o suverénní rozhodnutí Británie. Ve chvíli, kdy jednání o brexitu skutečně odstartují, budou mít obě strany na domluvení podmínek odchodu a další koexistence dva roky.

Zatímco dosud se hovořilo o tom, že premiérka Theresa Mayová celý proces spustí nejspíš příští rok v lednu, nyní už někteří členové vlády připouštějí odklad.

Podle zdrojů z kabinetu, které citoval The Sunday Times, si další zdržení mohou vyžádat organizační záležitosti na nově vytvořených ministerstvech pro brexit a pro mezinárodní obchod vedených Davidem Davisem a Liamem Foxem.

Hladký průběh příprav na brexit narušují i kompetenční spory mezi některými resorty. Například Fox je nespokojen s tím, že některé pravomoci ohledně mezinárodního obchodu a smluv stále drží ministerstvo zahraničí vedené Borisem Johnsonem, a chce věc řešit s ministerskou předsedkyní.

Dalším faktorem je harmonogram voleb ve velkých evropských zemích. Francie totiž bude v květnu 2017 hlasovat o novém prezidentovi a složení parlamentu, v září jsou parlamentní volby naplánované v Německu.

„Nemůžete vyjednávat, když nevíte, s kým jednání povedete,“ citoval nedělník zdroj ze City.

Pokud by vláda skutečně oficiálně rozhodla o odkladu aktivace článku 50 až do podzimu 2017, rozladilo by to zastánce brexitu zejména z řad konzervativců.

Podle Nigela Farage, bývalého předsedy protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a jedné z nejviditelnějších tváří kampaně za brexit, by zdržení mohlo vést až k masovým demonstracím.

Hlasovací lístky pro referendum o brexitu | Foto: Reuters

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme