Na Venuši byl kdysi oceán a mírné klima vhodné pro vznik života, zjistila NASA

16. srpen 2016

Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou, alespoň podle čerstvého výzkumu americké kosmické agentury NASA. Podle něj byl na Venuši před třemi miliardami let mělký oceán a povrch planety byl jen mírně chladnější než povrch dnešní Země.

Vědci z Goddardova institutu pro výzkum vesmíru v New Yorku, který spadá pod kosmickou agenturu NASA, využili techniky modelování klimatu. Použili stejný klimatický model, který byl vytvořen pro sledování globálního oteplování na Zemi. Jde o matematický model proudění v atmosféře a v oceánech planety, založený na Navier-Stokesových rovnicích aplikovaných na rotující kouli vystavenou určité energii, v tomto případě ze Slunce.

Klíčová role rychlosti otáčení

Vědci také museli vzít v potaz, že před třemi miliardami let Slunce zářilo zhruba o 30 % méně než dnes. Ve svém modelu použili topografická data získaná z Venuše díky sondě Magellan. Autor studie, doktor Michael J. Way, popsal, jak podle něho vypadaly dávné podmínky na Venuši:

„Podnebí na Venuši bylo poměrně mírné, ve srovnání s tím dnešním. Jeden z našich předpokladů zahrnutých v modelu je, že Venuše měla stejnou rychlost otáčení i před třemi miliardami let. Rychlost otáčení totiž hraje klíčovou roli v dynamice vývoje klimatu. Předchozí studie ukázaly, že planety podobné Zemi, které rotují pomaleji, absorbují daleko více slunečního toku do své atmosféry a přesto si udrží poměrně nízké teploty. Ale nikdo zatím nezkoumal, jak by to vypadalo v případě Venuše. Zjistili jsme, že skutečně nejspíše měla mírné klima.“

Právě rotace je v modelování klimatu poměrně důležitým faktorem a Venuše rotuje velmi pomalu. Jeden den na Venuši je dlouhý 177 pozemských dní. Každé místo je tak vystaveno slunečnímu záření po dobu dvou měsíců, což způsobilo na dávné Venuši silnou vrstvu mraků a deště, snížilo to zahřívání povrchu a výsledkem byly průměrné teploty o něco nižší než na dnešní Zemi.

Venuše zahalená v mracích

Mohl být na Venuši život?

V současnosti je Venuše nehostinná planeta s teplotou na povrchu okolo 460 °C a hustou atmosférou, která se skládá hlavně z oxidu uhličitého. Ten způsobuje silný skleníkový efekt, což je hlavní důvod vysokých teplot, které znemožňují výskyt kapalné vody. Jinak je ale Venuše nejpodobnější naší Zemi, co se týče velikosti a gravitace. Podle vědců z Goddardova institutu mohlo klima na Venuši zůstat obyvatelné pro živé organismy dokonce až do doby před 715 miliony let.

Mohl být na Venuši i život? „Můžeme jen říci, že pokud měla Venuše mělké oceány, tak jak předpokládáme v našem modelu, dále atmosféru ne příliš rozdílnou od současné Země a rotovala pomalu, tak mohla být na Venuši také kapalná voda. Ale zda tam mohl být život, je jiná otázka, protože si stále nejsme stoprocentně jisti, jak vznikl život na Zemi. Ale podmínky pro vznik života byly podobné těm, jaké předpokládáme na planetě Zemi,“ uzavírá Michael J. Way.

autoři: rkr , Dalibor Zíta , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.